98.díl - Fears ...

 Michael zrovna přinesl snídani pro Ge, která ještě spala a to bylo půl jedenácté! Usmál se nad tím, když si vzpomněl, že prý ona nikdy nemá dost, a teď spí tak dlouho. Čím to asi bude?

„Vstávej, ty princezno.“

 S úsměvem jí zašeptal do ucha a pohladila ji po spánku. Jemně pohnula hlavou, otevřela oči, které jí jen zářily, a mile se usmála, když nad sebou uviděla jeho tvář.

„Jsem hraběnka a markýza, tak si vyber.“ Usmála se.

Michael: „Ty jsi…“ Usmál se. „Moje Panther.“ Políbil ji.

----------------------

 Ani ne chvilku po té, co se nasnídala, ji začala bolet hlava. Michael si všiml toho jejího neklidného výrazu v očích, když si vychutnával čaj, sedíc naproti ní v posteli.

Michael: „Co je?“

Ge: „Mohl bys jít do koupelny? Mám tam malou bílou taštičku s léky. Bolí mě hlava.“

Michael se zvedl z postele se slovy: „Nestraš, ještě abys byla nemocná.“

Ge: „Však ty se o mě umíš dobře postarat, doktore, vzpomínáš, jak jsi mi léčil horečku?“ Usmála se.

 Jak by mohl zapomenout na velmi něžné milování během jejího těhotenství? Krásně se po tom zbavila horečky, a jak se jí to líbilo.

 Odložil hrnek na noční stolek a šel do koupelny. Přímo vedle umyvadla měla tu taštičku a začala se v ní hrabat, když v tom… Našel jednu neznámou krabičku, podíval se na ni ze všech stran a potom se začetl v popisu.

Ge: „Našel jsi to?“  Ozvala se z ložnice.

„Jo.“ Zavolal Michael.

 Z krabičky si vytáhl příbalový leták, schoval si ho do kapsy, vyloupnul jeden prášek na bolest hlavy a vrátil se zpět.

„Tady je.“ Podal jí ho.

Ge: „Děkuju.“

 Vzala si ho a pečlivě zapila. Michael jí pro jistotu přiložil dlaň na čelo a zvědavě nadzvedl obočí.

„Být tebou, tak zůstanu v peřinách. Nijak se mi to nezdá.“

Ge: „Já jsem říkala, že budu nemocná.“ Vytkla mu.

Michael: „Podle tvého orgasmu jsem tě zahřál víc než dost.“ Oponoval.

Ge se hned zasmála. „Ty jsi řekl orgasmus.“

Michael: „Nech toho.“ Zamračil se.

Ge: „Víš, jaký je to nezvyk? Slyšet od tebe takové slovíčko?“ Usmála se. „Můžeš to říkat častěji, protože mě k němu vždycky dovedeš.“

Michael: „To je milé, ale nebudu to užívat častěji.“ Políbil ji na tvář a vzal hrnek s podnosem do rukou. „Zatím si odpočiň, zkus si ještě zdřímnout a já nám zatím vymyslím něco na odpoledne, dobře?“

---------------------------------------- 

  Ač mrzlo docela slušně a všude bylo o dvacet centimetrů více sněhu, procházel se zachumlaný do kabátu po zahradě a pročítal si leták od léků, které našel v její „lékárničce“. Čím víc se toho dozvěděl, tím víc byl neklidný. Léky totiž nebyly určené pro normální obtíže, ale pro závažné případy, a právě v takovém se nacházela i ona.

„Georgiano… to ne.“

 Povzdechl si smutně a dál si pročítal instrukce. Říkal si, že to asi neměl vidět, ale zároveň udělal dobře.

„Pane Jacksone?“

 Zavolal řidič Albert, který stál za kamenným portálem u brány.

„Dovezl jsem vám tu objednávku.“

Michael se na něj otočil a hned mu šel otevřít. „Děkuju moc, počítal jsem s tím, že si na oběd někam vyrazíme, ale plány se změnily.“

Albert: „Je, doufám, všechno v pořádku?  Dovolená probíhá bez problémů?“ Podal mu malé boxy s jídlem.

Michael: „Jo, všechno je skvělé.“ Usmál se a vzal si objednávku. „Ještě jednou moc děkuju.“

Albert: „Nemáte zač.“ Usmál se.

----------------------------------- 

 Když si Ge šla učesat vlasy do koupelny, schválně si překontrolovala věci, jestli jí tam Michael všechno nerozryl, když hledal léky. Zároveň se chystala vzít si jeden prášek, ale potom si toho všimla. Tvář jí zbledla, až jí to nahnalo strach. Všimla si, že v jedné z krabiček chyběl příbalový leták, který tam měla ještě před odjezdem do divadla.