Netrvalo dlouho a opět došlo ke spojení Neverland-Blackpool.
----------------------------------
Georgiana se měla připravit na týdenní hospitalizaci v Londýně, což také obnášelo různé vyšetření, testy a další podobné věci. Stačilo jí vzpomenout si na odběry krve a propíchanou žílu, když čekala Natalie a ležela v horečkách v nemocnici, a odvahy jí to moc nepřidalo.
-------------------------------------
„Sedí ti perfektně.“ Usmál se.
Ge: „Fakt?“
Michael: „Jo, ani bych nepoznal, že nejsou tvoje.“
Uhnul jí a Ge se podívala do zrcadla. Byla bledá jako stěna, to je fakt, ale paruka jí seděla jako na míru.
„Zvládla bych to i s holou hlavou.“ Pronesla unaveně. „Jsou moc vlnité.“ Vzala čelenku a nasadila si ji.
Michael: „Ale máš teď hřívu jako Shadow.“ Usmál se.
Ge: „No tak jo.“
Zhasla světla a vyšla z koupelny.
Přišla k posteli, na které měla nachystanou cestovní tašku a všechno na cestu. Nahlížela do ní a přemýšlela, co asi bude dít, když bude pryč.
„Máš strach?“
Přišel k ní ze zadu a políbil ji na rameno. Viděl na ní, že je trochu mimo.
Ge: „Přemýšlím, jak vám beze mě bude.“ Otočila se k němu a Michael měl v očích ublížený výraz. „Myslím, až budu tam v Londýně a ty s Natalie tady.“ Vysvětlila.
Michael: „Už se mi stáhlo hrdlo, nemůžeš to takhle říkat.“ Pousmál se nervózně.
Ge si sundala paruku a odložila ji na tašku. I to v tom druhém smyslu, jak by to vypadalo?
„Půjdu za Natalie…“
Obešla ho a šla ke dveřím, když v tom ji Michael chytil za ruku.
„Počkej…“
Ge se otočila. „Co?“
Michael: „Zůstaň tu se mnou…“
Díval se na ni, jako na cukrátko. Přesně jako na t nejsladší věc, co kdy viděl. Pohled mu těkal mezi jejíma očima a rty, a jeho ústa byla mírně pootevřená. Úplně přesně jako v první noc…
Ge: „Ten pohled znám… Osvoboď se… Roztáhni křídla a leť. Tanči se mnou.“
Michael se usmál, až se jemně začervenal. „Ty si pamatuješ, co jsem ti tehdy řekl?“
Ge: „Jak by ne?“ Usmála se. „Vždyť jsme se poprvé milovali.“
Michael jí jemně přejel prsty po šíji. „Pořád jsem se držel zpátky, nevěděl jsem, co jsem si k tobě mohl dovolit.“ Vzpomínal.
Ge: „Nevím jak ty, ale já jsem byla spokojená.“ Opřela se o stěnu.
Michael: „Já jsem se s tebou vyřádil…“ Vzpomínal s úsměvem. „Až na podruhé, když jsi mě v Encinu nechtěla pustit do studia kvůli té písni.“ Usmál se rošťácky.
Ge: „To myslíš vážně?“ Zeptala se nevěřícně. „Zatáhla jsem tě do pokoje a vrhla se po tobě jen kvůli tomu, aby to neslyšel. Jak ses mohl vyřádit, když jsem to hrála?“
Michael se usmál. „No… Při vzpomínce na to, že mě sexy holka přimáčkla na dveře, líbala jako bohyně a rukou mi zajela do rozkroku…“ Usmál se sladce. „Já jsem byl v ráji. A kromě toho, po těch třech hodinách, co jsem tě v tom pokoji zamkl, jsem si to užil požehnaně.“ Kousl se do spodního rtu. „Jak jsi krásně sténala „Ty jsi tak neukojitelný muž.“ to se mi líbilo.“
Ge: „Aby se ti hned nedal do pozoru ten tvůj rozkrok.“ Řekla cynicky.
Michael k ní přišel blíž a naparoval se jako páv. „Já jsem v pozoru, a když mi dáš ještě chvilku, tak bude v pozoru i můj rozkrok.“ A začal ji líbat na krku.
Ge se nad lechtivými polibky začala smát. „Ty jsi zmetek, Michaele.“ Objala ho kolem krku a smála se.
Vzal ji za pas a položil ji na postel, při čemž shodil tašku na zem.
„Já se s tím tak skládám…“ Povzdechne si Ge.
Michael: „Ne, ne, teď se soustřeď mě.“
Vyhrnul jí triko a začal ji líbat na plochém bříšku směrem nahoru k podprsence a potom si podmanil její rty. Něžně si na ni lehl a dál ji hluboce líbal. Dal si na líbání záležet, vždycky to Ge pěkně uvolnilo a když se teď na ni podíval, jemně se červenala a oči měla jen a jen pro něj.
„Tak, a teď jsem komplet v pozoru.“ Zašeptal s ďábelským úsměvem a Ge znovu zasmála.
Byl rád, že už se tak smutně netvářila a přece jen něžné a trochu smyslu oblbující loučení v Michaelovém podání nikdy není na škodu.
PS: Schválně se podívejte kolikrát je 27.díl přečtený http://lovelives4ever.bloger.cz/Destiny-Bad-era/27-dil-Lust