113.díl - She hurts herself...

 Michael přijel do Neverlandu totálně zničený. Jestli se mu teď nepodaří přemluvit Ge k operaci, tak bude na tom ještě hůř než ona sama. Bude muset přihlížet tomu všemu, dokud nebude konec…

 V ruce nesl prášky… Se slzami v očích se chystal k tomu nejtěžšímu kroku, jaký kdy musel podstoupit. Neví o jejím srdci prakticky skoro nic, jen, že je slabší čím dál víc…

-------------------------------

 Vstoupil do domu, ale jako by se po všech slehla zem. To se mu nelíbilo. Položil léky na skříňku na chodbě a váhavě šel nahoru po schodech. Ulevilo se mu, když uviděl na chodbě Coru, ale ne úplně si oddychl.

„Co je?“ Přicházel Michael.

Cora: „Ge nechce vyjít z koupelny, je tam už víc jak dvě hodiny.“

Michael: „A kde je náhradní klíč?“

Cora: „Má ho u sebe, nikoho nechce pustit dovnitř a… nejspíš si vzala ty ostré nůžky, co byly v komoře.“

Michael se zhrozil. „A komunikuje vůbec? Co se tu stalo?“

Cora: „Já nevím.“ Řekla utrápeně. „ Volala jsem na ni ze schodů, ale neodpovídala mi, tak jsem chtěla zkusit odemknout těma nůžkami, ale jsou pryč.. Když jsem jen otočila klikou, řvala na mě, ať ji nechám být.“

 Michael měl nahnané, bál se, že si Ge ublížila, mohlo se stát cokoliv. Vešel do jejího pokoje, zavřel dveře a potom přišel ke dveřím od její koupelny.

„Ge?“

 Nic.

Michael: „Pusť mě dovnitř.“ Mluvil klidně.

Ge: „Jdi pryč.“ Ozvala se unaveně.

Michael: „Ty víš, že neodejdu.“ Otočil klikou, ale nedostal se dovnitř. „Proč mě nechceš pustit dovnitř?“

Ge: „Nechci nikoho vidět.“

 Michael potichu odešel z jejího pokoje a ujistil Coru, aby šla s Natalie pryč. Cora vzala Natalie z postýlky, Michael otevřel svou skříň a začal hrabat hluboko do plného šuplíku, kdy měl pod destičkou schované klíče.

 Vrátil se zpátky do Georgiiného pokoje a potichu přistoupil ke koupelně.

„Ge?... Buď mi sama otevřeš, nebo si otevřu sám.“

Ge: „Michaele, nechoď sem.“ Rozbrečela se.

 Michael potichu vsunul klíč do dírky, odemkl a pomalu otvíral dveře. Georgiana seděla na kachličkách a ručník si přidržovala na hlavě.

„Jdi pryč!“ Zařvala na něj s pláčem.

 Nůžky křečovitě držela v ruce, celá se třásla. Michael zavřel dveře, zamkl je a pomalu k ní přišel. Klekl si k ní co nejblíže a s padající slzou na tváři se jí ztrápeně zeptal.

„Co jsi to udělala?“