Vzbudilo ji jemné šumění všude kolem. Ve větříku o sebe třela vysoká tráva, jejíž stébla ji šimrala kotnících. Příjemný čerstvý vzduch, pocit volnosti, svobody… Otevřela oči a nad sebou uviděla tu majestátnou korunu starého stromu. Krásně tmavě zelené listy, které taktéž vytvářely šumivý zvuk.
Pomalinku se posadila a podívala se před sebe. To malé údolí… První paprsky slunce se dotýkaly její tváře, zvlněné vlasy jí vlály ve vánku a srdce… jí bilo silně. Ruce měla studené stejně jako prsty na nohou, oči omámeně pozorovaly, jak se na protějším kopci mezi větvemi stromů prodíraly další paprsky, které ohlašovaly nový den.
Jenže… Ten pocit, že se probudila tam, kde v noci pod hvězdami usínala, ji opět zahalil to pomyslného černého pláště smutku.
„Nechal mě tady…“ Zašeptala při čemž jí slza ukápla na bílou noční košili.
Došlo jí, že to, co se odehrálo minulou noc, neměl na svědomí Fox, ale jen ona sama. Kéž by se nenechala rozhodit, kéž by to bylo jinak… Po tom všem už ani nezáleželo na tom, co se chystala udělat.
Vstala a rozhlédla se, protože ten večer neusínala sama. Psí dáma byla pryč. Ale co teď? Rozhodně nebude pobíhat po celém ranči a hledat psa. Ne nadarmo se říká, kočka se drží svého domu, pes svého pána...
Lehkým krokem se vracela zpět. Sametový lehký kabát, který ve sluneční záři působil jako černý, se táhl v trávě, jako nějaký plášť. Stejně tak na tom byla její noční košile, která byla dlouhá a právě pro to ji Ge měla ráda. Vypadalo to, jako by měla krásné šaty s vlečkou.
Už stoupala po kamenných schodech ke dveřím, u kterých chrněla Esperanza.
„Ty zrádce.“ Usmála se na ni a podrbala ji mezi ušima. „Sama si tu ležíš pod střechou a mě necháš tam samotnou.“ Odmlčela se. „Taky si myslíš, že jsem zlá?“
Esperanza ji olízla po zápěstí na znamení přátelství a to Ge opět rozesmálo. Aspoň ona jí teď nezklamala.
---------------------------------------------
Všichni v domě ještě spali. Bylo krátce před pátou. Georgiana potichu vystoupala po schodech nahoru a šla do svého pokoje na konci chodby.
Ze skříně si vytáhla menší cestovní kufřík a začala si balit věci. Po té osprchovala, převlékla a všechny věci nachystané k odjezdu si přinesla dolů do kuchyně.
Ve spěchu pojedla nějakou tu buchtu od Pam, zapila prášky vodou z kohoutku.
Oblékla si sáčko, které měla do kompletu s černými kalhotami, obula si polobotky a s kufříkem v levé ruce a klíčky od auta v pravé už otevřela vstupní dveře.
Pocítila na sobě jeho oči, věděla, že stojí přímo za ní… Otočila se jen mírně a za sebou uviděla Bunnyho. Seděl za ní a dělal ty typické psí oči, jako by snad i jemu ublížila. Ge se na něj usmála, pohladila ho a odešla.
------------------------
V to ráno odjela z Neverlandu téměř nepozorovaně. Jediný, kdo ji vidět odjet, byla jen Esperanza a Bunny. Nikdo jiný o tom nevěděl, dokud…
O pár hodin později…
Cora chystala pro Natalie jablečnou kašičku s dětskými piškoty. Ještě rozespalá zívala při pohledu do lednice a právě chystala i Michaelovi snídani. Už automaticky šmátrala do police pro pomerančový džus, který vytáhla i lístečkem.
Tak Ge odjela, bála jsem, se, že se se jí venku něcostane, naštěstí ne.. ale odjela a nechala strohý vzkaz, přičemž pilulky bere dál.. Michael bude zdrblej, že se ani nerozloučila, po tom večeru bych čekala, že bude čerpat sílu na to co jí čeká u Mika, protože v Oxfrdu to bude řežba... 
beru to v úvahu 
2024 ©