62.díl- A sad melody of her soul

Přišlo mu to, jakoby se ocitl v temnotě, ze které měl strach. Bloudil v těch notách, a najednou si představil dívku v temné uličce, kterou pronásledoval, ale ona se mu ztratila. Ta melodie měla vyprávět příběh, který by si každý představil úplně stejně.

Bolest, ztráta, samota, a potom procitne jemnost, nevinnost a láska, která však nedostává nárok na život.

(Pro představu Michaelových pocitů z písně, sem dávám odkaz http://www.youtube.com/watch?v=XKMY7-TK-EA  až začne hrát klavír, představte si Georgianu v temném sále, jak hraje smutnou písneň své duše)

Michael se vrátil do hudebního salónu a u klavíru viděl Ge, jeho Panther. Jen co ji uviděl, došlo mu, o čem ta melodie byla. Všechna ta beznaděj na začátku, byla nevěra. Ta nevinná pasáž, byla ztráta jejich dítěte, zklamání z toho všeho a rozpoložení její duše. A konečné tóny byly symbolem naděje, která se postupně ztrácela.

Ge ho uviděla, stejně jako Jamese, v odrazu toho lesklého klavíru. Přišel k ní zezadu a své ruce jemně položil na její ramena. Začal ji hladit po krku a ramenech. Působilo to na ni příjemně a moc dobře věděla, že tohle byl ten dotek, který jí chyběl.

Michael: „… Pořád máš důvod hrát tak smutné písně?“ Řekl sametovým hlasem.

Ge si povzdechla: „Kéž bych to hrála sama.“ Chvíli mlčela a poté dodala. „Byla to má duše…“

Michael se k ní sklonil a pošeptal: „Bojím se, že příště by to tvá duše už ani nemohla zahrát…“ Rukama ji objal kolem pasu. „A to nedopustím…“

Odhrnul jí vlasy na levé rameno a začal ji líbat na šíji. Ge se uvnitř úplně skácela, a na povrchu se uvolnila. Konečně znovu cítila jeho žár, až tomu nemohla uvěřit. Po dvou měsících se jí dotkl ten, kterého ze srdce nenáviděla, ale zároveň po něm toužila od chvíle, co se setkali na zkoušce na stadionu.

Hlavou se k němu natočila a Michael své polibky přesměroval na její rty. Nakonec k němu natočila celé své tělo, postavila se a on si k sobě něžně přitáhl. Jejich polibky byly vášnivé stejně jako jejich doteky.

Michael byl v sedmém nebi. Po té neskutečné bolesti, kterou mu způsobovala ztráta jeho milované Panther, se konečně osvobodil jejími rty. Vychutnával si každičký záhyb na jejím těle. Toužil po ní jako nikdy před tím.

Tentokrát ho nenechala zajít příliš daleko. Pomalu přestávala vracet polibky, které jí tak vášnivě dával. Až se jejich rty úplně oddělily a Michael se jí podíval do očí. Měla rty sevřené, stejně jako když bývá naštvaná. A všechno, co k tomu řekla, bylo jen:

„Nemůžu… Promiň.“

Než to postřehl, vzdálila se a chtěla odejít. Chytl ji za ruku a nepustil ji ze dveří.

Michael: „Co se stalo?“

Ge: „Nic, nech mě být.“ Řekla nejistým hlasem.

Michael: „Podívej se na mě.“ Zvedl jí hlavu a pohlédl do její tváře. „Co se stalo?“

Ge: „Prostě… Už jsem zapomněla, jaké to je, když jsem s tebou. Mám neustálé nutkání držet se zpátky.“

Michael: „Proč?“

Ge byla v nejistotě. „Neublížil bys mi znovu?“

Michael: „Jistě, že ne.“ Bránil se.

Ge: „Držím se zpátky, protože se bojím toho, že kdybych si tě pustila blíž… Tak že bys mi mohl znovu ublížit.“

Michael: „Panther, tohle jsou už jen tvoje přehnané myšlenky. Nic víc… Já už nedovolím, abych tě znovu ztratil. Příště by ses už nemusela vrátit… To je to, čeho se bojím já…“

Ge se zahleděla do jeho očí a po těchto slovech už věděla, že jsou oba připraveni na obnovení jejich vztahu. Michael cítil, že nastal ten správný čas, aby si vybojoval zpátky její důvěru a hlavně srdce.

Trvalo to asi deset sekund, když se na sebe dívali, z očí do očí. Michael se k ní naklonil a Georgiana už přesně věděla, co chce udělat. Svou dlaň mu přiložila na rty, což ho překvapilo.

Ge: „Teď bych nedokázala přestat. Nehledě na to, kde jsem. Teď už bych se ti neubránila.“ Dala pryč svou dlaň a tím odkryla jeho rty. „Chci být s tebou sama, aspoň na chvíli bez dalších lidí kolem… Jen my dva…“

Michael: „Brzy… Brzy budeme zase spolu, jen my dva.“

Pohladil ji po vlasech a opět se ponořil do jejích rtů...