Kansas – 17.března 1988
Michael přijel nečekaně do Kansasu dřív. Důvodem byly zkoušky, během kterých udělal změny v choreografii, ale hlavně byl změněn seznam písní a o to víc se muselo zkoušet.
Georgiana se zkoušek účastnila většinou za doprovodu Karen Faye, avšak ona nebyla jediná, kdo si všiml, že tanečníci měli k Ge bližší vztah. Pro změnu díky tomu byla na zkouškách větší sranda.
Asi nejbližším kamarádem jí byl Eddie Garcia. Často si povídali a blbli spolu, což upoutalo Michaelovu pozornost už první den v Kansasu.
Eddie: „Hele, jednou za námi přijď a půjdeme někam ven. Vždycky si s klukama dáme nějaký závod po městě, nebo děláme jiné věci.“
Ge: „Tak jo.“ Usmála se. „Ale nevím, jak často s vámi budu moct být. Michael mi říkal, že mě chce brát úplně všude.“
Eddiemu jen trochu sklesl úsměv. „Aha… No však něco se najde. Není nad zkoušky.“ Mrkl na ni.
Ge: „Přesně tak.“ Plácli si .
Eddie: „Jo, to jsem ti chtěl říct. Dneska večer si počkej na bouřku.“
Ge: „Proč? Chceš jít ven?“ Usmála se.
Eddie: „Ne.“ Zasmál se. „Kansaské bouřky stojí za to. Můj strýček mi vyprávěl, že takové blesky jako jsou tady, prý ještě nikdy nezažil.“
Ge: „Tak to jsem zvědavá.“
Bylo vidět, že Georgiana nic před tím neslyšela o Kansasu. Takové bouřky totiž stojí za to. Stačí si počkat na pořádný vichr a v momentě vám tornádo sebere dům! Naštěstí to vypadalo na normální bouřku.
Jen co odjížděli z arény, mohlo být asi po páté odpoledne, nad městem se začaly stahovat mračna a s nimi přicházela tma. Několik dlouhých dodávek přijelo k zadnímu vchodu hotelu, a všichni se přesunuli dovnitř.
Eddie: „Panther!“ Zavolal na ni u výtahu.
Otočila se, těsně před tím, než nastoupila do výtahu. „Ano?“
Frank: „Zdržuješ provoz.“ Ozval se z výtahu.
Ge na něj mávla. „Jeďte.“ A šla za Eddiem.
Zavřely se dveře a výtah se rozjel do nejvyššího patra. Frank se podíval na Michaela se slovy:
„Nějak ti uniká. Nemyslíš?“
A Michael na to : „Dlouho nebude.“ Řekl provokativně.
Mezi tím v přízemí…
Ge: „Co je?“
Eddie: „Půjdeme do bazénu, půjdeš s námi?“
Ge: „A za jak dlouho?“
Eddie: „Tak za půl hodiny.“
Ge: „Fajn.“
O dvě hodiny později…
Michael seděl s Frankem v hotelové kavárně, povídali si a zároveň sledovali, jak venku prší. V klidné náladě tam popíjeli vinný střik, sem tam se něčemu zasmáli a potom se nad něčím zamysleli, tak to probíhalo dokola.
Michael: „Už ani nevím, kdy jsem tu naposledy byl. Asi je to tou bouřkou. Najednou se mi zdá všechno takové temnější.“ Prohodil s pohledem směřujícím ven.
Frank: „To mě se líbí támhle ta baletka.“
Michael si myslel, že mluví o Ge, ale když Frank ukázal na obraz nad krbem, zahleděl se na malbu té tanečnice.
Frank se zasmál. „Ty sis mysle, že mluvím o ní, že? Jak ses rychle otočil…“ Smál se. „To bude dlouhá doba, co jste naposledy byli spolu, že?“
Michael: „ Zas tak dlouho ne.“ Cynicky se na něj podíval a potom se taky usmál.
Frank: „No to vidím. Zdá se, že ona tě nijak nepostrádá, když je tam s klukama přes dvě hodiny.“
Michael: „Když nemá, co dělat, tak proč by tam s nimi nešla?“
Než to Michael úplně dořekl, z velké chodby se ozval smích, který patřil tanečníkům. Po chvíli za rohem kavárny vynořila Georgiana v bílém županu, vlhkými vlasy a nazouváky na nohách. Tím, že ten župan neměla zavázaný, způsobila menší pozdvižení, které vytrhlo jak Michaela, tak i Franka z klidné nálady. Její štíhlé tělo, oblečené do tmavě modrých a ke všemu mokrých plavek, připomnělo Michaelovi jednu věc. Snažil se jí dívat do očí místo koukání na její tělo, aby se mu nedostavily lechtivé myšlenky.
Ge si k nim na chvíli přisedla, a první věc, která ji upoutala, byla bouřka.
„Tak to je mazec.“ Divila se.
Michael se natáhl pro sklenici vinného střiku, aby se na chvíli odreagoval od jejího výstřihu, i když mu to nebylo na škodu.
Frank: „Tak co? Nechali jste vodu v bazénu, nebo jste to všechno vycákali?“
Ge: „Už nás odtamtud vyhnali, prý to chtějí nachystat ještě na večerní hodiny.“
Michael: „Takže tam dopouštějí vodu.“ Usmál se a vzápětí mu Ge vzala sklenici z ruky.
„Prosím tě…“ Přičichla si. „Vinný střik?“
Frank: „Jo…“
Georgiana si dala jeden doušek, chvilku si ho vychutnala a potom polkla s hořkým výrazem.
Michael na ni usmál. „Copak? Nechutná?“
Ge: „Ne. Tohle je trochu trpké, než na co jsem zvyklá…“
Frank řekl potichu: „Anglický čajíček.“
Ge: „Ne. Jen chci říct, že nejlepší vína jsou z Evropy. O tom není pochyb…“
Michael: „ Ty jsi asi velký znalec, co?“
Ge: „Tak… Sem tam mi dal můj děda ochutnat. Měl velký vinný sklep. O prázdninách jsme k němu jezdily do Navarry.“
Frank: „Do španělské Navarry?“
Ge: „Ano… Je to nádherný pocit, procházet se při západu slunce mezi vinicemi.“ Usmála se nad vzpomínkou. „No nic. Půjdu nahoru.“ Zvedla se ze židle a ukázala na obraz. „Poznali jste mě?“ Mrkla na ně a odešla.
Frank s Michaelem se zároveň podívali na obraz, ale ani náhodou je nenapadlo, že to může být ona. I když se nad tím ironicky usmáli.
Michael vstal a šel rovnou ke krbu, nad kterým visel obraz. Podíval se do pravého dolního rohu a řekl:
„No to víš, že jo.“ Potom se podíval na Franka se slovy: „Jdu nahoru. Jdeš taky?“
Frank: „Já si ještě zapálím. Jdi, jestli chceš.“
Michael odešel a Frank se po chvilce taky podíval na obraz z blízka. Jen co uviděl podpis autora, nestačil se divit.
Michael přišel do svého apartmánu a přemýšlel, jak by Georgu nalákal do svého doupěte. Jen vzpomínka na to, jak ho posledně rozvášnila v Encinu, ho dostatečně vyburcovala k tomu, aby zvedl telefon a vytočil číslo jejího pokoje.
Ge: „Halo?“
Michael: „Už jsi nachystaná?“ Řekl vyzývavě.
Ge: „No podle tvého hlasu, se ani moc chystat nemusím.“ Usmála se. „Jo, za chvilku jsem tam.“
Položila to, a Michael se rychle upravil a uklidil si věci kolem. Georgiana už byla před dveřmi, když jí šel Michael naproti otevřít.
Michael: „Tak akorát.“ Usmál se.
Prošla těsně kolem něj a Michael nahlédl na Billa Braye, který hlídkoval na chodbě.
„Ty víš, co máš dělat.“
Bill se usmál. „Neboj. Nikoho sem nepustím.“
Michael zavřel dveře s přesvědčením, že zůstanou nerušeni. Sami dva, konečně po dlouhé době.
2025 ©