38.díl- New Year, new feel

Začátek roku 1988

„The Way You Make Me Feel“ si získávalo nejvyšší příčky v hudebních žebříčcích po celém světě. Na řadě byla „Man In The Mirror“. Už víc jak měsíc se Michael zkoušel naučit žít, bez toho, aniž by nemyslel na ženu, kterou nechal odejít.

Mezi tím se trochu sblížil s Tatianou Thumbtzen. Co však nečekal, bylo to, že právě Tatiana byla Georgiinou velmi dobrou kamarádkou. Dobré na tom bylo, že mu byla sympatická a měl ji rád, ale to špatné bylo, že se na ní podepsal její vliv, což mu neustále připomínalo Ge.

Jedna z mnoha společných věcí, které ty dvě spojovala dohromady, byl balet. Tatiana sice neměla tak důraznou průpravu, jako Georgiana, ale zase byla docela úspěšná jako modelka. Učily se navzájem jedna od druhé. A ještě stále tu bylo jedno tajemství, které mezi sebou měly. Tajemství, o kterém nikdo nevěděl. Zatím….

Byl víkend, všichni byli doma s rodinou, nebo se užívalo zábavy. A právě proto bylo Michaelovi divné, že se s ním chtě Yetnikoff sejít zrovna v budově CBS.

V nejvyšším patře byly celé prosklené kanceláře, mramor všude okolo a honosný nábytek po chodbách. A všude bylo hrobové ticho. Michael tam jel sám, výtah byl skoro v posledním patře. Vystoupil a šel žlutou chodbou, kde začínal slyšet hlasy. Potom zahnul doleva do velké zelené mramorové chodby, na jejímž konci stála otočená zády k němu nějaká žena. Její hubené tělo si z dálky prohlédl a usoudil, že je to na její výšku podváha. Když se zaměřil na její nohy, obuté v černých lodičkách, uviděl její modřiny na nártech a odřené achilovky.

Už byl skoro u ní, když se z velké kanceláře před nimi začaly ozývat hlasy, jako při hádce. Michael měl nepříjemný pocit, z toho, co se za dveřmi odehrávalo. Zpomalil svou chůzi, až nakonec zastavil. Ty hlasy patřily Yetnikoffovi a jeho manželce.

Manželka: „Takže ty jsi ji chtěl poslat pryč, aby o tom nikdo nevěděl, a stejně je tady! Udržuješ si ji tady jako nějaké rozptýlení, nebo co?“

Yetnikoff: „O čem to sakra mluvíš? Rozhodla se sama!“

Manželka: „A proč asi?! Chce si nahrabat peníze, nic víc!“

Yetnikoff: „Tohle nemíním poslouchat! Vůbec ji neznáš, a ke všemu tady vyvádíš, jako bych s ní měl poměr nebo co?!“

Když se neznámá žena ohlédla za sebe, Michael se nestačil divit. V jejích očích bylo tolik slz, tolik smutku. Avšak ještě víc než to, ho rozhodilo, že ji znal. Drtivý dopad na něj měl její vzhled. Vypadala, jako by vůbec nespala. Tvář měla bledou, ani oči neměla namalované, jako vždycky a ke všemu výrazně zhubla.

Michael: „Co tady děláš?“ Zašeptal.

Ge: „Měla jsem hned přijít. Ale nechci jít dovnitř.“

Michael: „Ty jsi neodjela do Anglie?“

Ge: „Nemohla jsem…“

Náhle jejich tichý rozhovor přerušila věta, která byla adresována na její jméno.

Manželka: „Ty si myslíš, že nevím, jak ji tady všichni oslavujete? Že nevím, jak se po ní díváš?!“

Yetnikoff: „To ale vůbec není pravda!“

Manželka: „Mlč! Ta vaše Panther…. Není nic jiného než jen Jacksonova kurva!!!“ Zařvala.

Georgiana si svou tvář zakryla dlaněmi, a propukla v tichý pláč. Michael už pomalu začínal chápat, podstatu jejich hádky.

Manželka: „Chci, aby šla! Jestli ji nevyhodíš, tak se spolehni, že mě už nikdy neuvidíš!“

Michael k ní přišel zezadu a svou dlaň položil na její rameno. Ge jen zašeptala: „Já jsem vůbec nic neudělala.“

Michael: „Pojď. Tady nemusíme být. Už jsme slyšeli dost.“ Vzal ji za ruku a odvedl ji pryč z té chodby, rovnou do výtahu. Potom neváhal a rovnou ji odvezl k sobě do Encina.

Celou cestu nemluvili.  Ani jeden z nich nechápal, co se děje. Když konečně přijeli do Encina, Georgiana šla rovnou do jeho bytu. Michael zůstal stát u schodů a díval se, jak lehce po špičkách stoupala do patra.  Vzal sklenice s láhví limonády a šel nahoru.

Michael: „Panther?“

Nahlédl dovnitř, ale nikde po ní nebylo jediné stopy. Láhev limonády se sklenicemi položil na stůl a sundal si bundu. Cvakly dveře a Michael se otočil jejím směrem. Přeběhl mu mráz po zádech.

Michael: „Jsi v pořádku?“

Ge: „Jo…“ Řekla polovičním hlasem a posadila se na postel.

Michael jí podal sklenici s limonádou a sedl si k ní. „Vypadáš unaveně.“

Ge: „Neměla jsem zrovna nejlepší období.“

Michael: „… Já to nechápu.“ Podíval se na ni. „Měla jsi být v Anglii.“

Ge: „ I kdybych tam zůstala na těch pár zkušebních měsíců, stejně bych se vrátila zpátky.“

Michael: „Odjela si vůbec?“

Ge: „Nemohla jsem. Jestli bych to udělala, já a Yetnikoff by jsme z toho měli problém…. Takže jsem zůstala tady. Potom se to dozvěděla jeho manželka, která mě nemá ráda. Myslí si, že prý po mě Yetnikoff vyjíždí, ale to není pravda. Teď se začali kvůli tomu hádat, a jak to vypadá, tak příjdu o práci.“

Chvíli mlčel a podíval se na její odřené nohy. „A proč jsi mi řekla, že odjíždíš?“

Ge chvíli váhala. „Někdo mi řekl, ať tě v tom nechám vykoupat.“ A napila se.

Michaelovi bylo jasné, že jí to řekl Frank.  „To bylo pěkně hnusné.“

Ge se k němu otočila. „Michaele, myslím, že se tím hodně vyřešilo, když už jsi měl namále.“

Michael: „Dalo se řešit i jinak.“ Řekl rázně.

Na toto mu už neodpovídala. Jen si povzdechla.

Michael: „Co jsi dělala, že jsi tak hubená? Neviděl jsem tě měsíc, a podívej se na sebe.“

Ge: „Párkrát jsem pomáhala s tréninkem baletu. Jedna má bývalá spolužačka vede taneční kurzy pro baletky… Tak jsem se tam párkrát zastavila.“

Michael: „Ale to bys tolik nezhubla…. Co se stalo?“

Ge: „Já nevím…. Nebylo mi dobře, pořád mě pronásledovala Yetnikoffova manželka, potom jsem zase slyšela od Franka, že tě můj odjezd do Anglie pořádně dostal… Byla jsem vynervovaná skoro ze všeho. Mám strach, protože už se ani nemůžu pořádně nasnídat. Pokaždé mám tak stažený žaludek, že nakonec všechno vyzvracím… Nevím, co mám dělat.“ Zněla žalostně.

Michael: „Pomůžu ti…“ Vzal ji za ruku. „Když mi slíbíš, že mi znovu neublížíš.“

Ge: „... Dobře.“

Michael vzal její dlaň do svých rukou a vnímal její dotek. „…Proč máš tak studené ruce?“ Usmál se.

Georgiana s kamenným výrazem pokrčila rameny a  zadívala se na jeho ruce. Michael stále sledoval její oči. Byly smutné, uvědomil si, že pokaždé je má utrápené, i když se smála sebe víc.

Michael: „Teď už se mnou pojedeš na turné?“

Ge: „Copak mám na výběr?“ Podívala se mu do očí.

Michael se usmál. „Ne.“

Tu v ní vyvolalo menší úsměv. Michael se k ní naklonil a políbil ji na rty, potom na tvář a pak ji začal líbat na krku. Ge ho jemně pohladila po vlasech a zavřela oči. Nechávala se unést jeho polibky, jako omámená. Podíval se na ni a začal ji znovu líbat na rtech. Rukama ji objal kolem pasu a držel si ji co nejblíž.

Hladil ji a líbal, s každým dotekem navíc se do jejich srdcí vracel žár, který se kdysi ztratili. Michael si ji k době přitiskl, co nejtěsněji to šlo. Toužil po ní. Ale bylo cítit, že se něco změnilo. Všechno už bylo mnohem procítěnější a vážnější. Georgiana cítila, jak se jeho ruky dostávaly pod její sako. Z ničeho nic v ní hrklo a své srdce ucítila silně bít.

Ge: „Michaele…“

Líbal ji dál unešený svou vášní k ní.

Ge: „Michaele, teď ne…“ Podíval se na ni. „Teď ne ….“ Zopakovala.

Michael jí hluboce díval do očí. Nechápal ten strach, který v nich viděl. „Co se s tebou děje?“ Zašeptal.

Ge: „Já nevím…“ Zavzlykala.

Odsedla si od něj a nakonec vstala z postele a přešla k oknu. Jako by se nic nestalo, zadívala se do zahrady a znovu se zamyslela. Michael to nechápal. Jakoby se s ní něco dělo. Byla jako tělo bez duše. Chovala se jinak, uzavřeněji než kdy před tím.

Michael: „Ge?...“ Podívala se na něj. „Co se stalo? Vůbec tě nepoznávám…“

Georga svůj pohled znovu přela ven. „…Pořád slyším hlasy těch, co se mnou pracovaly, když jsem začínala v Epicu… Měls pravdu hrála jsem na všechny strany a vůbec jsem si to neuvědomovala…“

Michael: „To kvůli tomu máš takové deprese?“ Nevěřícně se na ni díval. „Tomu se mi nechce věřit.“

Ge: „Uvěřil bys, kdybys to sám slyšel… Říkaly mi „malá Ge“…. Teď to nebylo poprvé, kdy o mě někdo řekl, že jsem Jacksonova kurva…“ Podívala se na něj. „ Neudělala jsem vůbec nic, a už na mě hrabou takovou špínu.“

Michael se zvedl a přišel k ní, objal ji kolem pasu a utěšoval ji. „Jen žárlí, nic víc… Já to mám každý den. A kdybych to řešil stejně jako ty, tak už skončil někde v nemocnici na kapačkách.“ Poznamenal.

Ge: „To oni mě vychovali k tomu, aby jim dělala radost. Teď mě odkopávají jako hnusnou bestii, kterou už řadí do té nejvyšší ligy.“

Michael: „Jestli nepřijmou skutečnost, tak už tě nemusí vůbec zajímat. To tebe mají šéfové rádi. Tebe si vybrali sami, nikdo tě neprosazoval.“

Ge: „A jak jsem dopadla?“

Michael: „Líp už jsi dopadnout nemohla. Skončila jsi u mě.“ Usmál se, zatím co na něj hleděla s kamenným výrazem. „Ty jsi to nepochopila, že ne?“

Ge: „Myslíš? Ó promiň, já zapomněla, že ses chtěl milovat.“ Odsekla mu a přešla ke stolu na nalila si limonádu.

Michael: „Do ničeho jsem tě nenutil.“ Usmál se. „Vždycky ses mi dala dobrovolně.“

Ge: „ Michaele…. Já nemůžu spoléhat na to, že mě budeš živit.“ Řekla smutně a otočila se na něj. „Musím mít nějakou jistotu.“

Michael: „ Já tě chápu. Ale co když tě chci živit? Co když…“ zamyslel se.

Ge: „Co když?“

Michael: „Co když chci být s tebou, už navždy?“