Společně odešli k zadnímu východu, u kterého na ně čekala černá limuzína. Bill nasedl dopředu k šoférovi a Michael s Georgianou si sedli do zadní, uzavřené části vozu. Odjeli od nahrávacího studia a vydali se na cestu do Encina.
Michael: „Tak… Co jsi mi to chtěla říct?“
Díval se na dívku na druhém konci černého, koženého sedáku.
Ge se k němu naklonila. „Všechno nejlepší.“ A vášnivě ho políbila.
Michael to vnímal jen jako sladký úplatek před vážnou diskuzí, kterou s velkou intuicí čekal. Pohladila ho po tváři a odklonila se zpátky.
Michael: „ To bude hodně vážné, když mi dáváš takové polibky.“ Usmál se. „…Tak už mi to řekni.“
Na tváři měl ten svůj sladký výraz a kousl se do rtu.
Ge: „Dneska jsme s Yetnikoffem řešili moji smlouvu vůči mě a Frankovi.“
Michael: „Objevil se nějaký problém?“
Ge: „Zjistili jsme, že smlouva už vypršela…“
Michael: „Takže Yetnikoff je znovu tvůj šéf?“
Georga jen přikývla, a Michael v jejím výrazu zpozoroval, že to co teprve přijde, bude horší.
Michael: „Počkej… Podívej se na mě.“ Rukou jemně zvedl její tvář, aby se ujistil v jejích očích. „Ty se mnou pojedeš na turné.“ Zdůraznil.
Ge vzala jeho ruku a sevřela ji ve své dlani. „Ne…“ Michael se zarazil, byl v šoku. „Yetnikoff mě přiřadil k Georgovi a budu po jeho boku sledovat vývoj kampaně jeho nového alba….“
S výdechem dořekla poslední věty, které Michaelovi zajely do srdce jako jehly.
„Do konce roku se nesmím účastnit ani jedné části turné. Nesmím se účastnit žádného z tvých koncertů, dokud turné nepřijede do New Yorku.“
Michael: „Řeklas mu..“
Ge: „Ano řekla jsem mu všechno.“ Přerušila ho.
Michael: „Ne… Ne! On věděl moc dobře, že si tě beru jako doprovod a nehodlám mu to znovu opakovat! Celou dobu se bavil tím, že jsme byli od sebe oddělení, užíval si tu chvíli, když všichni manažeři viděli naše fotky z natáčení. Ale tohle už si neužije, tohle je moje turné a já si určuju pravidla!“ Vztekal se.
Ge: „A co chceš dělat? Teď už to nejde vzít zpátky.“
Michael: „…Zavolám mu, ještě dneska večer.“
Ge: „To nepůjde.“ Sklonila hlavu.
Michael: „Proč ne?“ Reagoval okamžitě.
Ge: „Říkal, že dneska zůstane u známých a zítra odjíždí s rodinou na týden do Španělska…. Do té doby, už budeš dávno na cestě do Japonska.“ Dořekla smutným hlasem.
Michael chvíli mlčel a potom vyslovil svoji myšlenku.
„Tak mu nechám vlastnoručně napsaný vzkaz, že jsi odjela se mnou… Nebo se mu společně ukážeme až v New Yorku.“ Usmál se.
V pozdních večerních hodinách přijeli do Encina. Všude byla tma a klid. Michael se s Ge potichu vplížili do domu a rovnou do jeho pokoje. Michael měl náladu na menší vzplanutí, jenže Georgiana měla hlavu plnou obav z jeho rozhodnutí.
Michael: „Za chvíli jsem zpátky, jdu se převléct… Budeš si chtít půjčit moje pyžamo?“ Usmál se.
Ge: „…Klidně.“ Posadila se na postel.
Během chvilky se vrátil v pyžamu, sedl si vedle ní na postel a dal jí do rukou modré saténové pyžamo.
Michael: „Tady máš. Snad ti nebude velké.“ Pousmál se.
Její oči se na moment vytrhly z nevnímavého pohledu a podívala se na pyžamo. Michael si všiml, že byla myšlenkami jinde a snažil se získat si její pozornost. Naklonil se k ní a políbil ji na krk, a znovu a znovu. Tím se už vracela do jeho ložnice a jeho polibky na ni přenášely Michaelovi pocity. Jenže ta myšlenka se pořád vracela. Jemně od sebe Michaela odsunula. Její srdce po něm toužilo, ale její mysl byla stále v rozhovoru, který proběhl v limuzíně. Michael nic neříkal, jeho pohled byl jasně tázavý.
Ge: „Tohle nemůžu udělat…“
Michael: „Co?“
Ge: „Nemůžu se jen tak sebrat a odjet.“
Michael: „Ale ano, můžeš… On to věděl moc dobře. Několikrát jsem mu říkal, ať s tebou nepočítá minimálně na tři roky. Řekl jsem mu, že tě chci mít ve svém týmu.“
Po chvilce se ho Georgiana zeptala na otázku, která mu trošku znejistila plány.
Ge: „Ve svém týmu?... Nebo ve své posteli?“
Poslední otázka mě dostala. Jsem zvědavá, co Michael odpoví. 
2025 ©