24.díl- Big night

Večer téhož dne

 Michael se oblékal do společenského a Georgiana mu pomáhala s úpravami. Stál před zrcadlem a upravoval se, když k němu Ge přistoupila a začala mu urovnávat sako na ramenou. Stála za ním, a Michael se cítil trochu nesvůj, když jí neviděl do očí.

 Ge: „Slyšela jsem, že už nejsi v církvi Svědků Jehovových.“

 Michael: „Ano… Přemýšlel jsem o tom, a už si nechci odepírat různé oslavy a jiné radosti. Chci to všechno prožít naplno jen jak je to možné. A hlavně bez pocitu viny. Cítil jsem od nich hodně velký tlak.... Hodně mi zasahovali do práce.“

 Ge: „…Udělals dobře. Nedokážu si představit, že člověk jako ty by žil celý svůj život v takovém duchu…viny. Byla by to pro tebe škoda. Aspoň s tebou oslavím tvoje narozeniny tak, jak budeš chtít.“ Prohlásila plná optimismu.

 Michael: „Ale ty jsi měla nedávno narozeniny.“

 Ge: „No a?“

 Michael se otočil. „Jak, no a? Nejdřív oslavíme ty tvoje a potom moje.“ Usmál se.

 Ge: „Vždyť jsem je měla před deseti dny. Už to nech být.“

 Michael: „Nehodlám ti znovu opakovat, že chci všechno prožít naplno.“ Objal ji kolem pasu. „Jsi na řadě.“

 Ge: „A co chceš dělat?“ Zeptala se nejistě.

 Michael: „Když půjdeš támhle do těch dveří a podíváš se doprava, měla bys tam něco najít.“

 Georgiana se šla podívat do jeho šatny a vpravo na malém stolku byl zabalený dárek s modrou stuhou. Michael tam za ní přišel a usmál se, když viděl, jak ten dárek rozbalovala.

 Michael: „Řekl jsem si, že když tě někde nezastihnu, tak bych ti to nechal doručit…. Ale když už jsi tady.“

 Georga z té nazdobené krabice vytáhla černé večerní šaty bez ramínek, které byli šité ze třpytivé látky, a kolem pasu měly tmavě modrý pruh, který zvýraznil zúženou část šatů.

 Ge: „Pane Bože… Ty jsou nádherné.“ Obdivovala šaty, které držela tak opatrně, jako by se mohly rozbít.

 Michael: „Tak si je zkus.“ Usmál se.

 Georgiana hned zareagovala a vytlačila ho ze šatny, což Michael čekal s úsměvem. Po chvilce vyšla oblečená v novém.

 Ge: „Jsou mi trošičku těsné, ale jinak mi padnou perfektně.“ Usmála se.

 Michael: „A do háje…“ Zarazil se při pohledu na ni.

 Ge: „Co?“ Lekla se.

Michael: „Asi tě tady zamknu.“ Usmál se. „Mám strach, že mi tě zabaví. Na tebe by měl člověk mít zbrojní pas.“ Přišel k ní a prohlédl si ji z blízka.

Ge: „To bys jim neudělal.“

Michael: „Ale udělal, a vůbec by mi to nevadilo.“ Stoupl si za ní a dvěma prsty jí sjel od krku až k pánvi. „A potom bych si s tebou užil.“

Rukama ji objal kolem pasu a jemně si ji přitáhl k sobě. Jednou rukou odkryl její vlasy, které zakrývaly šíji, a začal ji líbat na krku. Druhou rukou kopíroval křivky jejího těla.

Ge: „Michaele…“ Vzala jeho ruku do své dlaně. „Do noci to snad vydržíš.“ A přejela si s ní po stehnu. „Nebo ne?“ Usmála se.

Michael byl úplně rozhicovaný, jeho hlas se chvěl. „Bojím se, že ne.“

Ge se k němu otočila čelem a políbila ho na rty. „Buď hodný.“

Michael se usmál. „Nebudu. Jsem zlý.“

Pánové se bavili víc než dobře, večeři připravoval proslulý šéfkuchař Wolfgang Puck. Georgiana se snažila držet stranou, příliš velká pozornost ze strany pětadvaceti mužů ji přece jen trošku zaháněla. Ale byl tu jeden, který se jen tak odbýt nenechal.

Yetnikoff: „Vidím, že se držíte stranou.“

Ge: „Mně to vyhovuje.“

Yetnikoff: „Chápu. Je jisté, že kdybyste si stoupla vedle Michaela, získal by si mnohem ostřejší pozornost.“

Ge: „Udělala bych to, kdybyste byl na jeho místě. Protože Michael nepotřebuje vedle sebe nějakou ženu, aby si získal pozornost, na rozdíl od Vás.“

Yetnikoff se usmál. „Asi jsem se ve Vás zmýlil. Je vidět, že jste získala zkušenosti. Ale proč se neprosadit před takovými lidmi? Máte tu zástupce ze všech nahrávacích společností, z toho víc jak polovina se už po Vás ohlíží.“

Ge: „To mi lichotí, ale já jsem věrná Epicu.“ Odsekla.

Yetnikoff: „Epicu nebo Michaelovi?“ Usmál se.

Ge: „Proč se mně ptáte, když to víte.“ Uraženě se na něj podívala.

Yetnikoff: „Schováváte se za Epic. Dobrá. Ale jednou by Vám prospělo, kdyby jste prezentovala sama sebe.“

Ge: „To udělám, až se mi bude chtít.“ Podívala se na něj a podala mu další sklenici se šampaňským. „Přeji vám hezký večer, Waltere.“

Yetnikoff: „Vám také, Panther. Vám také.“ A odešel za dalšími manažery CBS.

Georgiana se rozhlédla kolem a namířila si to rovnou za Frankem, který měl kolem sebe asi pět dalších mužů. Georga se jen k němu naklonila přes rameno a pošeptala.

„Jak ještě dlouho bude trvat tahle večeře.“

Frank: „Co já vím? A běž někam jinam, bereš mi pozornost těchto chlapů.“

Jen co to uslyšela, viděla, že se na ni všichni dívali, jako na kus šťavnatého masa. Což se jí tolik nezamlouvalo. Tak šla za Michaelem, u kterého stála většina hostů.

Host č.1 „Ten videoklip je úžasný. Moc skvělá práce.“

Michael: „Děkuji. Martin Scorsese odvedl výbornou práci.“

Host č.2 „Michaele, děkujeme za příjemný večer. Doufám, že se ještě někdy setkáme.“

Michael: „Já taky. Na shledanou.“

V tu chvíli, kdy se většina z nich chystala k odchodu, přišla Ge za Michaelem.

Ge: „Jak dlouho tady ještě budou?“

Michael se k ní naklonil. „Neboj. Pomalu už začínají odjíždět.“

Ge: „Tak já jdu do tvého pokoje. Už mě ty jejich pohledy lezou na nervy.“

Michael: „Fajn.“ Usmál se. „Doufám, že nebudeš spát, až tam za tebou příjdu.“

Ge: „Tak v to doufej. Já sama si nejsem jistá.“

Odešla směrem ke schodům, Michael a další pánové se po ní ohlídli. Ge začínala cítil, jak se jejich pohledy neustále zaměřovaly na její tělo. Šla po schodech nahoru a rovnou do Michaelova pokoje.

Během hodiny byli všichni pryč. Michael si rozepnul košili u krku, dopil sklenici vína a potichu odešel nahoru. Když přišel do svého pokoje, jediné světlo, které zářilo, bylo z lampy v rohu pokoje, a Georgiana ležela na jeho posteli se zavřenýma očima. Jen se nad ní usmál, sundal si sako a opatrně se k ní připlížil.

Michael: „Spíš?“ Zašeptal.

Ge: „Hmmm.“

Otevřela oči a přetočila se na záda, když v tu chvíli nad sebou spatřila Michaela, který se na ni díval, jako dravá šelma.

„Jen jsem zavřela oči.“ Zašeptala a pohladila ho po tváři. „Už jsou pryč?“

Michael: „Jo… Jsme sami.“ Zašeptal sladce.

Ge se opřela o lokty a vážně se na něj podívala. „Jsme sami?“ Zeptala se.

Michael se usmál. „Jo.“ Políbil ji. „Úplně sami.“