58.díl - All I Want For Christmas Is You

Věděl jsem, že to je šílený nápad, ale prostě jsem to udělat musel.

 Dokonce i Frank mě za to považoval za blázna, když jsem mu řekl, že aspoň jeden den musím strávit doma. Šlo o to, že mezi koncerty v Japonsku měla být čtyřdenní pauza. A právě v tuto dobu jsem chtěl přijet pro Emily, sbalit jí věci, a odvézt ji s sebou do Země vycházejícího slunce. Chtěl jsem s ní strávit Vánoce a Nový rok za každou cenu. I když jeden let z Tokya do L.A. trval necelých dvanáct hodin.

 Než jsem tedy sedl do letadla, zavolal jsem Em, aby na mě počkala v Neverlandu, kde jsem si chtěl vyměnit oblečení za nové, a zároveň jí oznámit tu novinu. Pak bychom cestou na letiště zajeli k ní do bytu, sbalila by si věci, a dál už bychom pokračovali rovnou směr Japonsko. No nezní to dobře?
------------------------------------------------

 Zrovna jsem si dopřával sladký sendvič s burákovým máslem a marmeládou, zatím co Emily přecházela kousek od kuchyně s telefonem u ucha. Říkala, že pár dní nebyla doma, protože navštívila rodinu v Ohiu, a tudíž po mé nečekané instrukci (aby jela do Neverlandu) si nestihla zkontrolovat vzkazy na záznamníku.

 Ani já jsem se nenudil. Schválně mi totiž přivezla ukázat magazín Fame And Stars, ve kterém pro změnu neprobírali Jareda a Elizabeth, ale i nás! Po pravdě řečeno, jediné, na co se dalo dívat, byly jen ty fotky. Ale stejně jsem si to musel přečíst, protože mě z toho Emily vyzkouší, jak ji znám.

Vše, co chci na Vánoce, jsi ty! Přiznejme si to, tenhle hit od Mariah Carey si budeme pouštět každý rok v tenhle čas zázraků a lásky. A že se zázraky opravdu dějí, o tom vás přesvědčíme hned několikrát!

 Není to tak dlouho, co se svět dozvěděl, že frontman skupiny Thirty Seconds To Mars – Jared Leto – má osmiletého syna s PR manažerkou jeho manželky. Ostatně, Jared dlouho neváhal a dal vše do pořádku. K otcovství je přiznal s jednoduchou odpovědí během setkání s fanoušky před koncerty v New Yorku. Tam se taky po dlouhém odloučení setkal se svou polovičkou, manželkou Elizabeth, která co by Lana Del Rey, měla koncerty v Madison Square Garden.

 Jak na Jaredového syna reagovala Elizabeth nikdo neví, ovšem Jared nám toho taky moc nechtěl říct.

„Na všechno si postupně zvykáme. S Elizabeth a Claire se budeme snažit, aby nám všechno vycházelo a byl z nás dobrý tým pro výchovu tolik všímavého dítěte.“ odpověděl Jared.

Ovšem na otázku, jestli s Elizabeth neplánuje dítě, zrovna dostatečně neopověděl.

„Oba máme hodně povinností. Lana Del Rey má dobře zahájené turné, a já jí přeju velký úspěch. Thirty Seconds To Mars teď pro změnu turné ukončilo, takže nám to dá trochu času na odpočinek.“

 Zdá se, že manželé Elizabeth a Jared jsou v pohodě. K žádnému neštěstí nedošlo, a dokonce nekonal ani žádný úlet, o kterém se nedávno šuškalo. Totiž, že Lana Del Rey hledala útěchu u svého manažera Davida Vaira. I když ti dva nadále zůstávají blízkými přáteli, je nám tedy velkou záhadou, proč tak sexy muž jako David je pořád single?

 Dalším překvapení pro nás bylo nově objevené kamarádství mezi Claire Parkerovou a doteď neznámou Emily Charltonovou. Obě se potkávaly díky Laně Del Rey na společenských akcích, tak si pojďme připomenout, kdy jsme slečnu Emily viděli poprvé.

 Krátce po té, co byla Claire Parkerová jmenována na post PR Manažerky slavné zpěvačky, Emily chodila s losangeleským svůdníkem Davidem Vairem. Není divu, že se Claire a Emily staly brzy kamarádkami. Zatím co však Parkerová tvrdě pracovala na jméně Lany Del Rey, Charltonová se po rozchodu ztratila z dohledu novinářů. Z rádiové stanice se dostala do televizní společnosti, kde pracuje doteď. Z klidného ústranní se ale rozhodla vystoupit zcela nečekaně. Jak se znovu objevila v hledáčcích fotografů, vám zaručeně vyrazí dech!

 Po známostech se Emily Charltonová seznámila se zpěvákem Michaelem Jacksonem. A jak je známo, hvězda světových hudebních žebříčků si své soukromí střeží asi tak stejně jako Jared Leto. Netrvalo to však dlouho a tahle bublina tajemství praskla! Zatím co jsme si všichni mysleli, že Jackson to táhne s tanečnicí Tatianou Thumbtzen, jeho nevinné oči měly spadeno jen a pouze pro Emily. A to všechno v době, kdy Charltonová chodila s Davidem Vairem. Uf!

 Před pár dny byl pár vyfocen v Paříži, kde podnikali nákupy před svátky. I když se nám nepodařilo vyfotit, jak se drží za ruce, o jejich vztahu není pochyb. Ti dva byli už několikrát viděni v Santa Barbaře, nedaleko od Jacksonova ranče Neverland, který je jeho novým domovem. 

Emily vrátila telefon do nabíječky instalované ve zdi, a s povzdechnutím se na mě zadívala.

„Tak co říkáš?“ kývla směrem k magazínu v mé ruce.

„Že ti to na fotce moc sluší?“ pousmál jsem.

 Na to jen naklonila hlavu do strany a věnovala mi ten ironický pohled. Jako by říkala – Opravdu?

„Ale no tak. Vždyť to byla jen otázka času, kdy nás někdo ‚přistihne‘.“ prsty jsem naznačil uvozovky. „A kromě toho, Jared s Liz vypadají šťastně.“ řekl jsem spokojeně.

 Přišla blíž a rukama se opřela o ostrůvek uprostřed kuchyně. Stáli jsme naproti sobě a koukali na fotku našich přátel.

„Nedivím se. Eli je určitě ráda, že bude mít Jareda doma.“ řekla, ale bez nadšení. Poté si nervózně prohrábla vlasy.

„Děje se něco?“ kouknul jsem na ni pozorněji. „Nějaké špatné zprávy?“

 Pokrčila rameny a lehce se zasmála. Obešla ostrůvek, postavila se přede mě a vzala do dlaní mé ruce.

„Nejsem si jistá, jestli to jde považovat za špatnou, nebo dobrou zprávu.“ odpověděla váhavě a upřela na mě své pomněnkové oči.

„Co je to?“ zeptal jsem se trpělivě.

„Byla jsem u doktora, než jsem odjela za rodiči, a ten mě poslal na krevní testy, jestli se mnou všechno v pořádku…“ začala vyprávět.

 V momentě mi srdce začalo bít jako splašené. Co je s mojí Wendy? Měl jsem obavy.

„A všechno je tak, jak má být. Až na to, že se se mnou událo pár změn, a já jsem v jiném stavu.“ dopověděla opatrným hláskem. A pak se nevinně pousmála.

 Za to já jsem zůstal na ni hledět jako zkamenělý. Dobře, kdy jsme to dělali naposledy? Před odjezdem do Japonska. A před tím? No to bylo … Panečku! Zavřel jsem oči a zhluboka se nadechl. Hned jsem ucítil, jak pustila mé ruce, a její dlaně něžně pohladily mou tvář.

„Miku…“ zašeptala. „Já vím, nejsme spolu dlouho. Ani jsem to neplánovala. Nevím, jak je to možné.“

 Znělo to, jako by se mi chtěla pomalu omluvit. Ale proč? Že v sobě nosí obrovský dar? Otevřel jsem oči přiložil své dlaně na její, které se stále dotýkaly mé tváře.

„Proč to říkáš?“ zamračil jsem se. „Nezlobím se. Jen jsem to nečekal.“ pousmál jsem se. „Vlastně ani nevím, co bych měl říct.“ vzal jsem její dlaně a obě je políbil na vnitřních stranách. „Chtěl bych to vykřičet do světa, že ze mě uděláš tátu. Ale zároveň to nechci nikomu říct, aby se o tom veřejnost nedozvěděla. Abyste byli v bezpečí.“

 Vzal jsem ji za pas a přitáhl si ji k sobě, jako by byla křehkou panenkou.

„To já se teď bojím.“ řekla nejistě. „Jak se na mě bude tvá rodina dívat?“

„Čeho se bojíš?“ vybídl jsem ji.

„Jsme spolu sotva chvíli, a už čekám tvoje dítě.“ odpověděla smutně a sklonila hlavu. „Jak to bude vypadat?“

„Em.“ oslovil jsem ji a políbil na čelo. „Jestli bereš rok a pár měsíců jako chvíli, potom tahle naše společná chvíle je nic.“ odmlčel jsem se. „Vnímáš to tak?“

Zavrtěla hlavou a podívala se na mě. „Promiň.“

„Moje rodina bude s námi sdílet naši radost. Ale nikdy by tě nesoudila.“ pohladil jsem ji po tváři. A pak mi to došlo. „A do háje.“ povzdechnul jsem si.

„Co?“ zeptala se hned.

„To znamená, že nepojedeš se mnou do Japonska.“ řekl jsem smutně.

„Počkám na tebe, a pak můžeme oslavit Vánoce a Nový rok spolu.“ pousmála se. „Do té doby bych mohla být s Elizabeth. Pokud neplánuje oslavit svátky někde jinde, než doma.“

„Jen jí neříkej, že jsi těhotná. Mohlo by ji to mrzet.“ řekl jsem opatrně.

„Já vím.“ přikývla a objala mě.

 Držel jsem ji ve své náruči a usmíval se. Cítil jsem, jak mi radost rozehřívá tělo, a ještě víc mě rozehřívala láska, kterou jsem cítil k Emily, i k našemu dítěti, které v sobě nosí. 

 Ano, já vím, že i ten rok může být pěkně krátká doba vztahu, ale když jste na turné a den ode dne cítíte, že se jako pár sbližujete mnohem víc, než byste čekali, pak je vše na dobré cestě. A chemie je mezi námi stále silnější, čím déle se známe. Pokaždé, když se vrátím domů, vím, co můžu od Em čekat. Cítím jistotu a klid. A jestli bychom se měli víc poznat? Na to budeme mít času dost, i když budeme mít dítě. Hlavní je, nebát se ničeho.

„Kromě toho, že jsi mě tady překvapil s náhlým výletem do Japonska…“ řekla z ničeho nic Emily. „Tak já jsem pro tebe taky něco nachystanala.“

„Dítě není dost?“ pousmál jsem se.

 Náhle zazvonil telefon. Odběhla ode mě, obešla ostrůvek a hned popadla telefon z nabíječky na zdi. 

„Ano?“ ozvala se do sluchátka.

 Zasněně jsem se na ni zadíval a představoval si, jak tady bude plenit kuchyň, až bude mít bříško. Nemohl jsem se zbavit šťastného úsměvu.

„Jasně, jasně! Ať jedou dál.“

 Položila telefon a se zadržovaným úsměvem se na mě otočila. To mluvila s ochrankou? Pomyslel jsem si. 

„Kdo sem jede?“ zeptal jsem se.

 Dohopkala ke mně a vzala mě za ruce. „Jared s Elizabeth.“ usmála se. „Když jsi mi zavolal, tak jsem se s nimi domluvila, že bychom na chvilku poseděli, než zase zmizíš. Víš jak… Popřát si veselé Vánoce a do nového roku.“

„Ale?“ zeptal jsem se překvapeně.

„Máš aspoň nějaké sušenky, nebo oplatky?“ zeptala se a začala šmejdit po kuchyni.

Opřel jsem se o ostrůvek a s úsměvem jsem odpověděl otázkou. „Pro ně, nebo pro tebe?“

----------------------------------------------------- 

 Byli jsme v obýváku, v krbu praskala polínka v ohni a vzduch provoněl čaj s příchutí skořice a jablek. Nesl jsem na tácu dva hrnky čaje, láhev vína a dvě sklenice. Položil jsem tác na konferenční stolek a rozdal každému, co si kdo přál na pití. Toho si hned všimla Elizabeth, když jsem jí nalil červené víno.

„Hele, a co Emily?“ přijala ode mě sklenici a zvědavě se podívala na moji přítelkyni.

„Ne, ne.“ pousmála se vedle mě na sedačce. „Já na červené musím mít chuť.“

„Aha.“ pokrčila Liz rameny a zvedla sklenici k přípitku. „Tak na zdraví, na pěkné svátky a všechno nej do nového roku.“

 Připili jsme si. Já s Elizabeth jsme měli víno, Emily s Jaredem měli čaje. Jared kvůli tomu, že řídil, a Em kvůli miminku. Neuniknul mi zkoumavý pohled tmavě zelených očí, které Elizabeth upírala na mě a na Emily.

„A co plánuješ na Vánoce, Em?“ zeptala se jí. „Když teda Michael bude pryč.“

„Že by velkou pařbu tady v Neverlandu?“ navrhl Jared s nadšením v očích.

„No to tak.“ zasmál jsem se. „To bych si nenechal ujít.“

„Ještě jsem nic nevymýšlela.“ odpověděla Emily a zamíchala si čaj.

„Dvacátého čtvrtého budeme dopoledne u mámy na oběd, ale odpoledne bys mohla být s námi.“ řekl Jared a koukl na Liz, která přikývla.

„Určitě by vám to nevadilo?“ zeptala se Emily.

„Proč by mělo?“ zeptala se Elizabeth. „Zajdeme si na sushi, a pak můžeme doma drbat celý den. Nebo jet na nákupy. Jared stejně bude mít ještě nějaký program.“

 Kouknul jsem na Emily vedle mě, která zaváhala. Za to Elizabeth na protější sedačce zkoumala její reakci jako by byla dravec. Proč na ni tak hledí? Pomyslel jsem si. Podíval jsem se na Jareda, a ten si vychutnával čaj. Vypadal v pohodě, takže asi s Elizabeth žádný problém neměl. Nenapadalo mě, proč by Elizabeth měla Emily tolik zkoumat.

„A co kdybychom sushi vynechaly?“ odpověděla Emily. „Můžeme si zajít do cukrárny. Dlouho jsme nebyly spolu na Rodeo Drive.“

V tu chvíli se Elizabeth opřela dozadu o opěradlo a spokojeně se usmála. „Vždyť sis přece sushi nikdy neodepřela.“ překřížila ruce.

 Ona něco tuší! Snažil jsem se tvářit normálně, ale v hlavě mi nastal poplach. Bál jsem se, aby Elizabeth nezačala nechtěně vyvádět, kdyby přišla na to, že s Emily čekáme dítě. Nebo by jí to mohlo být hodně líto a chtěla by odsud odjet. Těch scénářů jsem si představoval několik… Periferně jsem vnímal, jak se Emily taky vedle mě opřela hlouběji do sedačky a nervózně si přechytávala ucho na hrnku čaje.

„Proč jsi mi rovnou neřekla, že jsi v tom?“ zasmála se najednou Elizabeth.

 Emily, já i Jared jsme se po sobě překvapeně podívali, a jenom Elizabeth se šťastně usmívala. Tohle bych nečekal ani náhodou!

„Je to teprve chvíle.“ řekla omluvně Emily.

 Elizabeth hned vstala ze sedačky a Emily taky. Obešly stůl, aby se mohly obejmout, což mě dojalo. Opravdu jsem měl obavy, aby to Elizabeth neranilo. I Emily měla z toho strach, to na ní bylo vidět, když se s Liz objímala. Všechno to z ní najednou spadlo. A ze mě taky.

„Blahopřeju. To je paráda.“ řekl Jared.

 Taky vstal a podal mi ruku, aby mi pogratuloval k budoucímu přírustku do rodiny. Poplácal mě s úsměvem po rameni a hned se podíval na Emily.

„Teď ještě svatba, a budete to mít všechno z krku.“ dodal.

Emily se na mě podívala v Liziném objetí a v očích tu byla jistá otázka. A já na to odpověděl.

„Nebojte, dlouho to tak nenechám.“ řekl jsem s pyšným úsměvem a na oplátku poplácal Jareda po zádech. „Budete první, kdo dostane pozvánku.“
----------------------------------------------------------

 Vyšel jsem osprchovaný z koupelny, převlečený do pyžama a s ručníkem na hlavě. Sušil jsem si vlasy, když jsem uviděl, jak mi Emily balila čisté oblečení na turné. Vypadala uvolněně a ve tváři měla roztomilou růžovou barvu. Takové líčka k zulíbání. Určitě za to mohlo těhotenství. Byla pro mě víc přitažlivější, a zároveň jakoby křehčí. Cítil jsem povinnost na ni dávat pozor. Což budu dělat, jakmile se vrátím domů.

„Elizabeth mě překvapila.“ promluvil jsem. „Úplně mě odrovnala.“

„To mě taky.“

 Odpověděla Emily, při čemž se posadila vedle kufru. Podívala se na mě, a ve tváři měla pořád takový zaskočený výraz, jako by tomu pořád nemohla uvěřit.

„Viděla jsem na ní, že jí to bylo trošku líto… Ale když mě objímala, tak mi šeptala, jak mi to přeje, a že je na nás hrdá.“

 Sundal jsem ručník z hlavy, roztáhl ho na topení pod oknem, a pak si šel sednout na postel. Posadil jsem se vedle Emily a všiml si jejích lesklých očí. Pohladil jsem ji po vlasech a starostlivě se na ni zadíval.

„Stalo se něco?“ zeptal jsem se.

„Já jen, že mě to kvůli Liz strašně mrzí.“ řekla s rozechvělým hlasem. Skoro by se i rozplakala. „Tolik si přála dítě. Nerada bych, aby se kvůli mně teď o Vánocích přemáhala.“

„Em…“ přitáhl jsem si ji k sobě na klín a objal ji kolem pasu. „Kdyby ji to zasáhlo, tak by třeba řekla, že se ještě na svátky domluvíte. Ale když při loučení tolik trvala na tom, že s ní musíš být, tak to tak bude.“  Políbil jsem ji do vlasů a ona se jen pousmála. „Jestli je smířená, že nemůže mít děti, pak by si to s tebou mohla vynahradit.“ řekl jsem optimisticky. „Může s tebou prožívat veškeré výbuchy ženských potřeb, a může ti pomáhat. Přece jen, vy holky držíte při sobě, ne?“ usmál jsem se.

„Jako vždycky.“ zasmála se a pohladila mě po tváři.

„Uděláš z ní tu nejlepší tetičku.“  dodal jsem s úsměvem a sledoval její ruce, které mi rozepínaly pyžamo.

„A z tebe tatínka.“ zašeptala.

Sundala mi horní díl a oběma rukama mě pohladila po hrudi. Navzájem jsme se na sebe podívali a dál nebylo potřeba slov. Ona mě chtěla u sebe cítit, a já ji chtěl pomilovat. Vzal jsem do dlaní její tvář a přitáhl si ji k nekonečným polibkům. Zatlačila do mě, čímž mě donutila lehnout si na záda. Pak si na mě lehla a vše, co následovalo, bylo jen podle jejího gusta…