Tady to máš Mary 
Usadili se na pohodlný venkovní nábytek v zahrádce kavárny, kde se po nich ještě chvilku ohlíželi ostatní hosté. Nejspíš pro to jejich romantické shledání. Buď anebo jim jejich tváře byly povědomé. O nastávající události věděla jen rodina a přátelé, takže veřejnost by neměla mít ani tušení o tom, co se bude dít.
„Zdravím, co Vám mohu nabídnout?“
Zeptala se mile mladá číšnice. Měla modré oči a vlněné přírodní zrzavé vlasy, trošičku pih ale jak byla vnímavá a plná života, to Ge dodalo trochu toho optimismu po důvěrnějším rozhovoru, než by při výběru svatebních šatů čekala.
„Já si dám Presso s mlékem a k tomu nějaký džus.“ Odpověděl Chris při pohledu na nápojový lístek.
Číšnice: „Máme jablečný, pomerančový, ananasový, černý rybíz...“
Chris: „Dám si ten jablečný, děkuju.“ Přerušil ji s menším úsměvem a pak koukl na Ge.
„Já si dám jenom Latte.“ Odpověděla Ge mile.
Číšnice: „Obyčejné? Máme i vanilkové a karamelové.“
Ge: „Tak to karamelové.“ Pousmála se.
Číšnice si zapsala a hned šla plnit objednávky. A bylo ticho. Ne, dlouho netrvalo, spíš z Georgiiné strany byl náznak přemýšlení a bylo vidět, že je hlavou úplně někde jinde. Kdežto Chris, ten se z pracovního režimu vyhrabal hned a měl v plánu cokoliv, jen ne práci. Vždycky mu trvalo nějakou chvíli, než za sebou nechal tvář businessmana a mohl si pak bezstarostně užívat dne.
Natáhl se pro její pravou dlaň a něžně ji stiskl v té své. Konečně si získal její plnou pozornost, a možná ucítil i mírné zachvění jejího těla, když se jí dotkl. Byla jako koťátko s nevinným pohledem, ale přece jen s ostrými drápky. To zachvění mohlo být známkou až příliš velkých starostí, nebo napětí, ať už by to bylo z čehokoliv. Děvče, uvolni se trochu. Pomyslel si Chris.
„Jak bylo dneska?“ Zeptal se klidně.
Po menším zaváhání konečně odpověděla. „Celkem dobrý.“ Odpověděla jako by nic.
Chris: „Opravdu? Zdáš se mi zamlklá.“ Koukl na ni starostlivě.
Ge: „Vybíraly jsme s holkami šaty pro mě… a malá Victorie se mě zeptala, proč už nejsem s Michaelem.“ Dopověděla slabším hlasem. „Dost mě to rozhodilo a pak jakoby to na mě všechno dopadlo. Stres, aby bylo všechno, jak má být, celá ta svatba, my dva pod jednou střechou s dětmi a teď tohle...“
Chris se k ní přisunul blíž a jednou rukou ji pohladil po tváři, zatím co v té druhé stále držel její dlaň.
„Ge, není se čeho bát.“ Uklidňoval ji. „To bydlení v Park Place bude chtít trochu té adaptace od všech, ale až tak zásadní skok to nebude. Ty a děti tam žijete už půl roku, já sotva pár dní. Podřídím se.“ Pousmál se. „Zvládneme to. Stresovat se dopředu by uškodilo všem a hlavně tobě. Jsi úplně napnutá.“
Ge: „Fakt?“ Zeptala se nevěřícně.
Chris se usmál. „Jo, cítím to.“ Pohladil ji po rameni. „ Mluvil jsem s agentkou i s tátou a všechno je na svém místě, tak jak jsme chtěli, a všichni jsou už v Blackpoolu... Jestli tě trápí to, jestli Michaela pozvat, tak se na nikoho neohlížej a klidně ho sem pozvi, nebo mu můžeš dát děti na starost, až pojedeme na svatební cestu.“
Ge: „Já bych se třeba necítila pohodlně, kdybys pozval Kate. Sice jsem ji viděla jen jednou, ale i tak mi to stačilo.“ Podotkla.
Chris: „Když už jsme u Kate....“ Odmlčel se. „Pořád nevím, jestli Adam přijede.“ Dodal sklesle.
Ge: „Jak to?“ Zeptala se nemile překvapená.
Chris: „Nevím, pořád jí volám a většinou to spadne do záznamníku, a když to přece jen zvedne, tak mi řekne, že má moc práce a že je Adam u babičky. Tak pak volám její matce s tím, že si chci vzít Adama na týden k nám, a ona potom začne omývat tu samou historku, jak je tam sama a že jí její jediný vnouček tolik pomáhá...“ Zakroutil otráveně hlavou. „Nezbývá mi nic jiného, než přijet za Kate, sbalit mu věci a pak ho vzít od babičky. Tohle by nebylo poprvé, co za mnou Adam nepřijel.“
Ge: „Kolikrát ses s ním neviděl?“
Chris: „Asi... šestkrát, za celou tu dobu od rozvodu. A teď si představ, že bys ses s dětma vídala jen jednou za měsíc. Někdy mi to až tak moc nedojde, jak moc mi chybí, protože práce vždycky až nad hlavu a pak si ještě pohlídat, jestli ho Kate vůbec chce za mnou pustit, na to už taky kolikrát nemám nervy.“ Odpověděl zklamaně.
Ge: „Víš co? Jeď pro něj. Máš stejné právo jako Kate, abys měl u sebe svého syna a ona sama souhlasila se střídavou péčí, nebo ne? Sedni do letadla a leť za ním.“ Navrhla bojovným hlasem.
Chris: „Ge, zítra je poslední den...“ Váhal.
Ge: „Je zvykem, že se den před svatbou ženich s nevěstou vůbec nevidí a zvlášť pak, když spolu nemají trávit noc.“ Pohladila ho po tváři. „Budu klidnější, když budu vědět, že budeš svůj poslední svobodný den trávit se svým synem.“
Naklonila se k němu a něžně ho políbila na rty, pak jí Chris ten polibek vrátil a pan ona zase jemu, až se na chvilku zapomněli a líbali se pěkně sladce, nehledě na to, že byli na veřejnosti. Když se pak jeden druhému podívali do očí, oba byli už ztracení v pohledu toho druhého.
„Takže ti nebude vadit, kdybych už dneska odletěl?“ Zeptal se kontrolně.
Ge: „Ne. Aspoň mě nebudeš rozptylovat.“ Usmála se.
Chris: „Já vím, že jsem souhlasil s půstem, ale když si uvědomím, že jsme naposledy měli sex v tu noc, co jsme se zasnoubili... Mám sto chutí tě odvézt domů a pomilovat se s tebou až do svatebního rána.“ Usmál se lišácky.
Ge mu dala cudnou pusu a slušně se narovnala. „Jeď pro Adama. Je to tvé přání a mé taky.“
Chris se na ni usmál tím milujícím úsměvem, který vždycky věnuje jen a jen jí a pak už jejich zkoumavé pohledy přerušila mladá číšnice, která celou tu dobu čekala, až jim bude moct donést kafe. Přece jen, takové zamilované páry tu často nevidí...
Vazne tyhle lidi ja "miluju" 
2024 ©