Stejná obálka nesoucí v sobě oznámení s nádechem do světle modré, putovala do Minneapolis... do rukou Sary a Georgovi Starlightovým, a pro pana Brooka a Pam... do Blackpoolu... pro pana a paní Foxovi... do Los Angeles... pro Margaret a Maxe Reye... Do New Yorku... pro Connie...
... A poslední obálka našla svůj cíl tam v údolí... v Santa Ynez Valley. Bohužel, ne té pravé osobě.
---------------------------------------------
Neverland
„Coro?“
Zavolala Lisa z Michaelovy pracovny, když si pročítala poštu. Mladá hospodyně se během chvíle objevila ve dveřích utírajíc si mokré ruce do utěrky. Práce bylo až nad hlavu a ona si v klidu nemohla ani utřít nádobí.
„Ano, paní?“ Odpověděla Cora.
Lisa se k ní otočila od okna s oznámením v ruce a v očích měla přísný výraz.
„Má někde Michael fotku té Georgy?“ Zeptala se podezřívavě.
Cora: „Nevím, paní. Nikdy nenahlížím do toho, co není moje.“ Odpověděla zřetelně s nepříjemným pocitem.
Lisa: „Dobře, můžeš jít, děkuju.“ Pokynula jí.
----------------------------------------------------------------
Procházela se po domě a přemýšlela. Vždyť se jen podívám, co je na tom? Proč bych nesměla vědět, jak vypadá? Vystoupala po schodech, přišla do jeho ložnice a začala se prohrabovat ve skříních a šuplících. Co ale našla, byly fotky rodiny, přátel, známých... všude se Michael smál tím smíškovským úsměvem, až ji to samou nutilo usmívat se. Ale stále žádná fotka s ženou, kterou by měl u sebe. Musí to tu někde mít. Pomyslela si. Pak chtěla jít do pokoje na konci chodby, jenže k jejímu překvapení byly dveře zamčené. Zkusila tedy ty dveře vedle koupelny. Schody? Kam to vede?
Zvědavě vystoupala nahoru do podkroví a rázem se objevila na půdě. Poprvé co vůbec dělala průzkum v domě a kam až se dostala? Všude plno krabic a předmětů přikrytých bílými prostěradly. Tak tady už sto procentně musí být něco, co jí patřilo! Lisa si byla přímo jistá, že našla zlatou žílu a tak se začala hrabat v krabicích...
Ani po dobré hodině zkoumání nenašla nic ženského, nic, co by neslo její jméno, nic, co by si s ní mohla spojit. Už se jen tak beznadějně dívala po horách krabic kolem. Tommy? Jaký Tommy? Říkala si, když uviděla jméno na velké krabici. Vstala z podlahy a přisunula si blíž onu krabici. Co to sakra...?! V rukách držela modré chrastítko, botičku, malého plyšového sloníka... samé miminkovské věci. Čím déle se na to dívala, tím větší zloba na ni přicházela. Nejen, že před ní Michael tajil, že jeho bývalá ženuška má modrou krev a tím pádem i jeho děti, ale snad před ní dokonce schovával její věci a fotky? Co je zač, že to všechno skrývá?! Dívala se do krabice a další vlna vzteku přišla náhle. A ještě tu skladuje věci pro batolata!
---------------------------------------------------------------
Cora měla konečně čisto v kuchyni. Všechno se pěkně lesklo, jako by tu uklidila její teta Pam. Teď už jí jen zbývalo utřít prach na parapetech u oken.
S kýblem vody nastoupila k oknům a mokrou hadrou už utírala prach ve vstupní hale. Skoro se až lekla, když kolem ní prošla Lisa. Ani ji neslyšela a teď kolem ní prošla rychle jako tornádo… a v rukách držela krabici.
„Můžu pomoct?“ Zeptala se Cora slušným, vždy vstřícným hlasem.
„Jo, otevřete mi dveře.“ Odpověděla Lisa svým hrůzu nahánějícím hlasem.
Cora se tedy natáhla po klice a otevřela hlavní dveře. Lisa vystřelila ven hodně rychle, jako by jí hořelo za zadkem. Byla hodně naštvaná a rozhodla se dělat čistku. Čím dřív zapomene na minulost, tím dřív se bude soustředit na vlastní děti, které bude mít se mnou. Když je tolik chce, ať se snaží! Pěnila v duchu Lisa. Šla tak dlouho, dokud nenašla místo, kde tu krabici nikdo nenajde... ani sám Michael...
Starlight, kdy bude další dílek?? 
zítra odjíždím do chorvatska a potřebuju si přečíst ještě jeden díl, nevydržím to tam bez povídky 
Chtěla jsem ho zveřejnit až zítra... ale tak kvůli tobě 
Ať vám vyjde pěkné počasí a užij si to tam 
Já pojedu na Mallorcu až v září 
Děkuji moc !! 
jé ty se máš 
A že on se má snažit? 
Jen jestli není chyba v tobě ty rozmazlená....
2024 ©