111.díl- Fight

Ge: „Michaele, teď ne.“

Michael: „Neboj…“ Hlesl a dál ji líbal na krku.

Ge ho od sebe jemně odstrčila a opřela se o lokty. „Nemám na to chuť, necítím se dobře v takové poloze.“

Michael se posadil se slovy: „Jak to? Děje se něco?“

 Zněl starostlivě a ona by mu to chtěla říct nějak šetrně, ale nevěděla jak.

„ Víš… Nemám na to náladu, vůbec ani na takové mazlení, vždycky si myslím, že je to něco jako předehra a já… ne, že by se mi nelíbilo, ale nedokážu to přijmout, jsem citlivá na prsa, protože si z nich Tommy bere to, co potřebuje a není mi příjemné, když jsi mi takhle blízko, myslím, to, jak si teď na mě ležel.“ Posadila se naproti němu.

Michael chvíli váhal a dodatečně se zeptal. „A takové hlazení a polibky… taky tě to nějak obtěžuje?“

Ge se usmála a potom opět zvážněla. „Ne to ne… jen budeme muset omezit mazlení a intimnější doteky… Pochop, k Tommymu mám hodně silnou vazbu a v tuhle dobu je moje tělo jen pro něj.“

 Michael to plně chápal a byl schopný to akceptovat, akorát ho to trochu mrzelo.

„Jo… chápu to.“

Ge: „ Vážně?“ Vzala ho záruku

Michael: „Ano. Je to samozřejmé, že to takhle cítíš.“

Ge: „Nepotrvá to dlouho… Vynahradíme si to, uvidíš.“  

Michael: „Mě je jedno kdy… hlavně abys měla chuť.“ Usmál se.

-----------------------------------------------------

Ráno je oba probudil Tommyho pláč. Ge se hned posadila a to ještě ani neotevřela oči. Šla k postýlce a s rozespalým obličejem vzala svého synka do náruče.

„Co pak Tommy? Máš hlad?“

Ale když si rozepla noční košili, Tommy se ještě víc rozplakal. Michael se ospale přetočil na levý bok a podíval se na ni. Georgiana se snažila utišit plačícího synka, ale nedařilo se jí to. Přebalit nepotřeboval a hlad neměl, stále a pořád jen plakal.

„Zkus se s ním jít projít.“

Ozval se Michael z postele, a na to Ge reagovala poněkud podrážděně.

„Michaele, já vím, co mám dělat!“

 Zvýšila na něj hlas. Otočila se zády k němu a naštvaně odešla s plačícím Tommym v náručí. Michael zůstal zírat tak udiveně, že vůbec nechápala, co to mělo znamenat.

 Ge sotva sešla schody dolů, už jí šla naproti Pam.

„Co pak? Máme hlad?“

Ge: „Já nevím, nechce nakrmit, jenom řve.“ Řekla otráveně.

 Soudě podle její noční košile, výrazu a rozcuchaných vlasů, bylo Pam jasné, že vylezla z postele. Vzala si Tommyho do náruče a začala si ho chovat. Ge schválně zůstala u ní, aby věděla, co bude zkoušet. Ale právě že jenom obyčejné kolíbání a utěšování ho dokázalo uklidnit.

„Nedivím se, že plakal…. Máte ruce, jako led.“

Otočila se a šla s Tommym ven na terasu. Aniž by si všimla Georgiiného výrazu, odešla s jejím synkem, který se v jejím náručí okamžitě zklidnil.

Ge se dívala na hospodyni, jak odcházela, a do očí se jí pomalu dostaly slzy smutku. Vrátila se zpátky do ložnice s brekem a Michael se nestačil divit.

„Kde je Tommy? Co se stalo?“

Ge jen prošla do koupelny se slovy: „Pam si ho vzala.“

Řekla naštvaně a zabouchla za sebou dveře. Michael se vyhrabal z teplé postele a přešel ke koupelně. Poslouchal za dveřmi a slyšel její vzlykání a posmrkování.

„Ge, pojď za mnou. Neplač tam sama, ještě si lehneme a povykládáš mi všechno.“ Prosil ji.

A jako mávnutím kouzelným proutkem se otevřely dveře a Ge vyšla rezignovaně ven. Michael ji vzal za ruku, a rovnou ji vyzvedl do náručí. Položil ji do vyhřáté postele a lehl si vedle ní. Utřel slzičky a koukal na ni čekajíc na důvod, proč pak plakala.

„Tak co? Povíš mi, proč jsi plakala?“

Ge si povzdechla. „Tommy plakal, protože nemohl vydržet to, že mám ledové ruce.“

Michael se usmál a pohladil ji po tváři. „Ale to nic… Plakal už před tím, než ses ho dotkla.“

Ge: „ I tak se to nedá vydržet.“

Michael: „Právě naopak…“ Usmál se. „Jednou ho ty všechny horké dlaně natolik omrzí, že mu bude tvůj dotek připadat jako ten nejjemnější na světě. To díky tvé studené dlani bude pro něj tvoje pohlazení tím nejdražším.“ Políbil ji na tvář a dodal. „ Stejně jako pro mě.“

 Jenže i po takto sladkých slovech se Ge nedokázala uklidnit. Často ji děsilo, jak moc ledové prsty měla, ani ona sama to už nemohla vydržet.

 Otočila se k němu zády, se zamračeným skoro až útrpným výrazem, v hlavě si přemítala slova, které jí Pam, ač nechtěně, drze vpálila do obličeje. Michael k ní pomalu natahoval paži ve snaze ji něžně pohladit, když se náhle zvedla z postele a odešla z jeho pokoje.

 Pomalu si začínal připouštět, že byla citlivější, než pamatoval. A taky, že se mu to potvrdilo. Skoro celý den s ním nepromluvila a s Pam už vůbec ne. Jen smutně koukala a to bylo vše.

 Ale vždyť Georgiany ruce nebyly vždy studené, Michael to věděl moc dobře. To jen Pam je člověk, který si v létě obleče svetřík.

 Mohl jí lichotit, líbat, hladit, tulit se k ní ale bez žádné odezvy. Ge to zasáhlo víc, než čekal a to jen kvůli pár slovům! Dřív by nad tím mávla rukou nebo by Pam vrátila její narážku ale teď?

---------------------------------------------------

Než by to kdokoliv čekal, Michael měl na programu další akce, předávání cen, návštěvy přátel, návrat do školy, kde studoval, a taky opět předvedl dech beroucí představení v televizním speciálu na počest Sammyho Davise Jr. pro UNCF.

A aby toho nebylo málo, Ge šla jako doprovod na MTV Awards. No a komu to nejvíc vadilo? Samozřejmě, že Michaelovi, protože si ji osobně vyžádal George Michael. Takže tu opět bylo menší napětí a žárlivost z Michaelové strany.

Neverland - Kalifornie - 7.prosince 1989

„Kam jdeš?“

Michael se otočil oblečený v baseballové bundě, s kloboukem na hlavě a šálou kolem krku.

„Jdu na ten zápas, říkal jsem ti o tom.“

Odpověděl dívajíc se na Ge v odrazu zrcadla. Seděla v obýváku u rozpáleného krbu a chovala svého synka v náručí. Spinkal tak sladce, až mu to bylo líto odejít.

„Přijedou Margaret s Maxem, chtějí se podívat na malého.“ Usmála se.

Michael se otočil od zrcadla směrem k ní a koukl na ni prosebným výrazem. „Řekni jim, že je mi to líto. Opravdu bych tu rád zůstal, ale už jsem to slíbil.“

Ge koukla na Tommyho a odpověděla Michaelovi. „No jo, tak už běž, ať to nezmeškáš.“

 A během chvilky odešel. Ge si dál hověla v křesle u plápolajícího krbu a láskyplně hladila Tommyho.

Mezi tím, co Michael vcházel do zaplněné haly za doprovodu ochranky a velkého aplausu diváků, v Neverlandu už proběhlo vítání hostů.

Margaret: „Panečku! Ty jsi ale velký kluk.“ Usmála se na Tommyho v Georgiiném náručí.

 Spolu s doktorským párem před sebou a Tommym v náručí se Ge usadila do pohodlného polstrování venkovního nábytku v altánu.

„A kolik mu je? Tak rychle roste.“ Usmál se Max.

Ge: „Jsou mu čtyři měsíce a den ode dne nám dává víc zabrat. Je pěkně zvědavý.“ Řekla vesele.

Margaret: „A kde je Michael?“

Ge: „Omlouvá se, ale šel na zápas. Byl by opravdu zůstal s námi, ale hodně lidí na něj čekalo.“

Max: „Ale to nevadí, až bude mít Tommy narozeniny, určitě mu přijedeme popřát.“

Náhle Margaret zvážněla z veselého pohledu. „Doufám, že se nezlobil, když jsem mu nevolala, když jsi zůstala v nemocnici.“

Ge: „Ne, to ne. Řekla jsem mu, že jsi byla velmi důsledná a taky nervózní. Což byla pravda, takže jsi prostě nevěděla, jak mu to povědět.“

Margaret: „Bylo mi potom hrozně, když mi došlo, co jsem vlastně řekla.“

Max: „To nic... Vsadím se, že byl Michael v sedmém nebi, když uviděl Ge u sebe doma.“

Řekl optimisticky, čemuž se zasmály jak Margaret, tak i Ge.

„On to chudák moc dobře nezvládl.“ Dodala opatrně. „Spíš tomu nemohl uvěřit a jen co mě viděl, pěkně to rozdýchával. Normálně se z toho zhroutil, musela jsem mu pomoct ale když se na mě díval jako na zjevení z nebes...“ Usmála se. „Přiznám se, že jsem nevěděla, co dělat.“

Max: „No třeba tě má za svatou...“ Usmál se. „Kdyby mi nikdo neřekl, co je s Margaret, teda pokud by ji hospitalizovali, taky bych se bál toho nejhoršího... A kdyby se najednou objevila doma, musel bych si na ni šáhnout, abych přesvědčil, jestli je skutečná.“ Zasmál se.

Margaret: „To jako, že bych byla duch nebo co? A nechtěl bys mi ještě rukou projet skrz žaludkem?“

 Všichni to brali s humorem, až se to zvrhlo v hysterický smích.

Ge: „Ještě by sis změřil teplotu v pokoji, jestli neklesla, jak to bývá u paranormálních jevů.“

To je ještě víc vyburcoval k smíchu, až jim slzy radosti pomalu stékaly po tvářích. Avšak během jedné vteřiny Ge přestala se vší legrací a její smích ustal jako na lusknutí prstu. Max se na ni podíval s veselým obličejem.

„Co je, Ge?“

------------------------------------------

mezi tím - Las Vegas - Kalifornie

"Jedna rána za druhou, dámy a pánové, takový zápas tu ještě nebyl! Ano! Leonardo dává pravý hák a Duram padá k zemi! Rozhodčí už odpočítává a je rozhodnuto! Sugar Raye Leonard vahrává dnešní zápas!"

Celá aréna aplaudovala vítěznému boxerovi včetně čestných hostů, mezi kterými byl i Michael. Všichni z hostů se dívali jeho směrem, ale ne pro jeho přítomnost, ale pro to, že za ním dobíhal Bill Bray.

"Co je Bille? Neviděl jsem tě takhle utíkat od té doby, co jsem ti zdrhl s bráchama."

Zasmál se nad veselou vzpomínkou. Jenže Bill už tak veselý nebyl, jako obvykle.

Michael: "No tak, za chvíli už musíme jít." Přemlouval ho.

Bill zalapal po dechu a vychrlil na něj zprávu. "Ge je v nemocnici."

Michael si sundal sluneční brýle a podíval se mu důvěrně do očí. "Co že?" Lekl sel.

"Ge je s Tommym v nemocnici, před chvíli mi předali zprávu od doktora Reye."