Její duše se pomalu ztrácela v ohni strachu, i když oheň v krbu už pohasínal. Byla myšlenkami natolik zaujatá, že ani nepostřehla, kdy naposledy plamínek vyslal světlo. Ticho a tma v celém domě ji pomalu odváděly od myšlenek na upěvnění vztahu. Z toho citového napětí při myšlenkách na dítě, se její mysl pomalu začínala unavovat, víčka jí klesala a tělo se postupně uvolňovalo.
číst dál