Neverland-Santa Ynez Valley - USA - 14. září 1988
Michael vyšel ze dveří rovnou ven před dům a rozhlížel se kolem. Slunce svítilo, vlál jemný větřík a listí na stromech jemně šumělo. Sladká vůně z květin kolem domu vála pryč spolu s malými růžovými lístky, které opadávaly z okrasných třešní nedaleko domu.
Právě tam na kopci, pod jednou z třešní, stála Ge a dívala se na obzor. Michael si nasadil klobouk a rozběhl se za ní po zelené pláni. S úsměvem za ní doběhl a objal ji kolem pasu, políbil ji na čelo a podíval se do jejích hnědých očí, které vypadaly smutně, jako vždy.
„Dobré ráno.“ Řekl s úsměvem.
" Ahoj.“ Řekla plaše.
Michael se na ni chvíli zadíval a Georga svůj pohled znovu odvrátila na obzor na jehož dalekém konci se vlnilo moře.
Michael: „Jak se ti spalo?“
Ge: „Dobře. Na noc jsem si otevřela okno, takže mě probudil ranní svěží vánek.“
Michael: „No nevypadáš, že by ti bylo dobře…“
Georgiana se na něj koukla a Michael jí upřímně pohlédl do tváře.
„Neviděl jsem tě se smát od té doby, co jsi v Barceloně blbla s klukama po zkouškách.“ Usmál se. „Děje se něco?“
Ge se usmála nad jeho vzpomínkou a potom se trochu zamyslela.
„Já nevím… Možná je to tím, že jsem zase tady. Že už nejsem v Evropě…. Nevím.“
Michael ji pohladil po ruce se slovy: „Zvykneš si… Tady budeme vždycky spolu. Nebudeš se nudit.“ Usmál se.
Vzal ji za dlaň a vedl ji po trávníku směrem k domu.
Ge: „Nejspíš si najdu práci.“ Prohodila.
Michael se na ni otočil. „A co bys chtěla dělat?“ Zeptal se zaujatě.
Ge: „Přemýšlela jsem, že bych mohla dávat lekce baletu pokročilým tanečnicím. Profesionální trénink.“
Michaela to nadchlo, i když trochu váhal. „To by bylo fajn…“ Usmál se. „Ale to bys musela cvičit s nimi.“
Ge se usmála: „Jinak to nejde.“
Michael: „Jenže ty víš, že máš stop s baletem… Nechci tě znovu vidět s odřenýma nohama a vyhublým tělem. Vyloučeno.“
Řekl důrazně a koukl na ni, a čekal, že z toho sleví.
Ge: „Jenže já chci něco dělat. Ty budeš den co den ve studiu nebo budeš pracovat na dalších projektech, ale co já?“
Michael: „Vždyť mi můžeš pomáhat.“ Přerušil ji.
Ge: „Ne… Tohle by neklapalo, Michaele… Já jsem měla svůj sen, tak proč ho nesplnit těm druhým?“
Michael se zastavil s nepříčetným pohledem a podíval se na ni se slovy:
„Udělat z nich tančící kost a kůži? To myslíš vážně?“
Ge: „Takhle to není.“ Ohradila se.
Michael: „Já vím, co jsem viděl. Byla jsi na tom dost zle, když jsem tě viděl na začátku roku. Po ránu si do sebe nenacpala ani půlku rohlíku, aniž bys ho nevyzvracela." Řekl rázně.
Georgiana vysmekla svou dlaň z jeho sevření a zvýšila na něj hlas. „Tohle nijak nesouvisí s baletem!“
Michael: „Ale ano, sama jsi mi to tehdy řekla!“
Ge: „Tady jde o to, že jim pomůžu dotáhnout kariéru profesionální baletky. Dovézt je k perfektnímu výkonu.“ Řekla odhodlaně.
Michael: „Nic není perfektní, když se jedná o lidské tělo. Ty jim pomůžeš zdevastovat sebe samotné a potom je budeš přemlouvat, aby šly na operaci nohou? Co z toho všeho budou mít?“
Ge se naštvala. „Proč se o tom se mnou bavíš, když o tom vůbec nic nevíš?!“
A nabrala směr ke schodům k domu. Michael šel hned za ní.
„Trénuj si koho chceš, ale opovaž se přijít s bulimií!“
Georga se zastavila na schodech a prudce se na něj otočila. „S bulimií?! Já je budu trénovat, ne s nimi vystupovat!“
Michael vystoupal schody a podíval se na ni se snahou zmírnit svůj odpor.
„A v tom je velký rozdíl, to si pamatuj…. Dělej si ,co chceš, ale jestli se to vrátí do starých kolejí, tak tě k tomu už nikdy nepustím… Skolióza páteře není v tvém případě přehlédnutelný bod.“
Ge toho měla dost a šla dovnitř se slovy: „Nech mě být.“
Michael zůstal venku a ohlédl se po svém ranči kolem. Bral to s ironií, Ge tu byla sotva druhý den a už se s ním dostala do sporu, tak jak to má být. Pousmál se nad tím a snažil vymyslet plán, jak to nějak přijatelně vyřešit.
Georgiana mezi tím našla taneční sál a začala si protahovat nohy, aby si trochu osvěžila paměť. Vybavovala si různé otočky a poté zkoušela různé variace s rukama. S naprostou lehkostí svými pažemi proplouvala vzduchem, jako kdyby měla křídla. Každičký pohyb sledovala v zrcadle, nesměl jí uniknout jediný detail.
V tichosti zkoušela baletní prvky, žádná hudba, jen ona a zrcadlo před ní. Michael ji konečně našel po pár minutách hledání, a když pootevřel dveře od tanečního sálu, uviděl Ge, jak se s oddaností pomalu vracela do formy. Sotva udělala jednu otočku zahlédla Michaela v pootevřených dveřích.
„Ty mě sleduješ?“
Zeptala se uraženým hlasem. Ani nečekala na odpověď a hned si šla pro blůzku, kterou měla na druhé straně sálu. Vzala ji a chtěla odejít v čemž jí zabránil Michael.
„Nemohl jsem odolat.“ Usmál se.
Ge: „Vím, o co ti jde.“
Michael: „Vážně?“¨
Ge: „ Chceš se mi omluvit, říct mi, že si můžu dělat ,co chci a abych byla opatrná.“
Michael: „Tak teď ses pořádně spletla!“ Zasmál se.
Georga sklopila zrak a chtěla ho obejít. „Fajn.“
A odešla ze sálu. Jen co se vzdálila z Michaelova dosahu, rozběhl se za ní a hned ji vzal do náruče.
Ge: „Co to děláš?!“ Lekla se.
Michael se zasmál a utíkal s ní do jeho soukromé části domu. „Jsi moje zajatkyně!“
Rozrazil dveře od ložnice s hysterickým smíchem. Ge ani nekladla odpor, vlastně nic neříkala, stále byla naštvaná. Pohodil ji na postel a sledoval její reakci. Jen se posadila a koukala se do rohu pokoje. Všude kolem byl honosný nábytek a veselé barvy, které navozovaly uklidňující dojem jenže s Michaelovým pohledem to spíš působilo jako bojiště. Byl pevně rozhodnutý, že ji odtamtud nepustí.
Michael: „No tak… Ty víš, že jsem to všechno řekl, jenom proto, že mám o tebe strach.“ Sedl si k ní a pohladil ji po lýtku. „Mrzí mě to.“
Georgiana odsunula pravou nohu, aby se jí už nedotkl. „Ale měl jsi v tom pravdu a stál sis tvrdě za tím. Chtěl jsi mi vnutit něco jiného“ Řekla sklesle.
Michael se na ni smutně podíval se slovy: „Ne, nechtěl…“ Přisunul se k ní. „Já vím, jak moc dokáže sen změnit život… Podívej se na mě. Kdybych nebyl tam, kde jsem teď, tak bych tě ani nepotkal… Nechci říct, že ti to nepřeju, ale …“
Ge se na něj podívala se smutnýma očima. „Ale?“
Michael: „…. V tu chvíli, kdy jsi řekla, že chceš trénovat baletky… Lekl jsem se, protože jsem věděl, že to je něco, pro co bys klidně znovu a znovu ničila sama sebe…. A to by bylo něco hrozného.“
Ge: „Michaele tohle k tomu patří…“ Vzala ho za ruku. „Ale nemám v úmyslu se vracet domů s krvavými chodidly. To už mám dávno za sebou.“ Usmála se. „Jen chci mít náboj života, dělat to, co mě baví. Jako ty.“
Michael chápavě zakýval hlavou a Ge si lehla na záda.
„Když jsi říkala, že nebudeš vracet domů s odřenýma nohama… Myslelas…“ Zaváhal.
„Neverland.“ Doplnila ho.
Michael se usmál. „Takže tu se mnou zůstaneš?“
Georga se k němu otočila zády se slovy: „Nejspíš jo.“
Michael se k ní sklonil se smíchem: „A kde je to nadšení? Teď tě budu moct budit každé ráno.“
Ge zavřela oči se slovy: „To bude trvat dlouho než se sem nastěhuješ… Teď budeš zase jezdit po hotelech.“
Michael jí odhrnul vlasy ze šíje. „ Toho musíme využít, než odjedu.“
Políbil ji na krk a ona se na něj usmála, potom zavřela oči a jen v klidu oddychovala. Michael si lehl do její největší blízkosti a taky zavřel oči.
„Už ani nevím, jestli jsme takhle někdy leželi blízko u sebe, protože pokaždé, kdy jsme byli takhle u sebe v posteli tak jsme měli sex.“
Ge vyprskla smíchy se slovy: „ To je smutný.“ A otočila se čelem k němu.
Michael: „Ale tohle je fajn.“ Pohladil ji po vlasech a přitulil se k ní.
Procházeli se po ranči, tančili spolu na pomalé písničky, jezdili na koních, kuchtili sladké dobroty. Hráli si s oblečením, probíhali pod proudy ledové vody trávníkového zavlažování, hráli volejbal a lezli po stromech. Budovali si tajné skrýše, smáli se jeden druhému, když se zacákali vodovými balónky, strávili dlouhé chvíle v zoo, procházeli se po pláži, kde stavěli hrady a do písku potom psali vzkazy.
Oba měli pocit, že si nemůžou být bližší a to stačilo jen udělat hromadu blbostí. Jenže všechno to uběhlo tak rychle, že se zase Michael musel nachystat na druhou část turné.
2024 ©