75.díl- Union of two souls

 Její duše se pomalu ztrácela v ohni strachu, i když oheň v krbu už pohasínal. Byla myšlenkami natolik zaujatá, že ani nepostřehla, kdy naposledy plamínek vyslal světlo. Ticho a tma v celém domě ji pomalu odváděly od myšlenek na upěvnění vztahu. Z toho citového napětí při myšlenkách na dítě, se její mysl pomalu začínala unavovat, víčka jí klesala a tělo se postupně uvolňovalo.

"Ge?"

Ozvalo se ze schodů, ale Georgiana jen zvedla hlavu v ospalém stavu. Přemýšlela, jestli se jí to nezdálo. Náhle se kolem jejího těla ovinuly silné paže avšak s jemným sevřením, které ji vyzdvihly od chladné podlahy.

Michael: "Pojď, půjdeme si lehnout."

Ve svém náručí ji odnesl nahoru do ložnice, kde ji uložil do postele, kde se ještě před hodinou a půl  věnovali milostnému splynutí. Přikryl ji lehkou peřinou, lehl si vedle ní a díval se, jak pomalu usínala. Pohladil ji po vlasech a políbil na spánek. Měl oči jen a jen pro ni. Věděl, že od zamilovaného poblouznění uplynulo pár let, ale teď k ní měl mnohem silnější a hlubší vztah, miloval ji celou svou duší a byl připavený ji si bránit. Cítil, že přímo vedle něj dřímá druhá polovina jeho srdce, ta, jemuž byla nejdražší.

Díval se na ni s podepřenou hlavou, blaženým pocitem štěstí a jediné na co myslel, bylo, že by ji láskyplně objal, ale nechtěl ji vzbudit. Lehl si na záda, spokojeně vydechl a zavřel oči. Náhle se k němu otočila a jako by ze spánku zamumlala.

"Michaele?"

Michael otevřel oči a koukl na ni. "Ano?" Zašeptal.

Ge se k němu přitulila a svou hlavu mu položila na hruď. "Miluju tě." Řekla jemným hlasem.

Michael se na ni usmál, pohladil ji po zádech a s naprostou oddaností zašeptal: "Miluju tě."

V domnění, že spí, ji dál hladil po zádech. Co ale nečekal, bylo to, že zvedne hlavu a dá mu slaďoučký polibek. Takže nakonec nespala.

"Až dokončíš turné, uděláme si víc takových výletů... Jenom my dva."

Michael ji pohladil po tváři se slovy: "Pojedeme kamkoliv budeš chtít."

Ge: "A pojedeme do Španělska, ukážu ti hřebce, který má stejnou hřívu jako ty." Usmál se.

Michael: "Klidně..." Usmál se.

 Ge se k němu opět sklonila s polibkem, který se díky Michaelovi proměnil v roztoužené líbání... no a z toho opět další nádherné milování.

Po pozdní snídani se Michael procházel zarostlou zahradou za domem. Všude byla orosená tráva vysoká nad kotníky, záhonky "černých" tulipánů byly prorostlé plevelem, stříška ptačího domečku pokryta mechem, no a pergola byla dokonale zamaskovaná divokými růžemi, které ji zakryly. Bylo pod mrakem, vypadalo to, že bude snad i pršet ale nepadla ani kapka. Jemně uchopil do dlaně květ a zlomil ho ve spoji s větvičkou. Vrátil se do domu, počkal si v obýváku u plného kufru a za chvilku z ložnice přišla za ním dolů, už nachystaná k odjezdu, jeho Panther.

"Máš všechno?"

Ge se na něj usmála. "Jo. Už si mě můžeš odvézt."

Přišla k němu a Michael jí dal do výstřihu košile květ žluté růže. Georgiana sklonila hlavu, aby se podívala na růži, když ji jemně zvedl tvář políbil ji na rty.

Michael: "Teď už jsi moje." Usmál se.

hotel Myfair - Londýn - 11:48

Zatím co Georgianu hned sebrali tanečníci do města na velkou hostinu, na počest návratu do "Bad teamu", Michael se přidal k Frankovi na oběd v hotelové restauraci. No a nebyl by to on, kdyby se trochu nepoptal.

"Tak co? Jaký byl výlet po Oxfordu?"

Michael: "Nádhera, je to takové pohodové město, na rozdíl od Londýna... A těch historických kolejí... Jednoznačně nádhera... Dokonce jsem od Ge dostal modrou mikinu "Oxford university"." Usmál se.

Frank se nenápadně ohlédl za sebe, protože u vedlejšího stolu seděla Karen s Billem Brayem.

"...Karen se po tobě vyptávala, prý jestli nevíme, kdy se vrátíš." Řekl tlumeným hlasem.

Michael: "Fakt?" Divil se. "Však jsem jí říkal, že budu pryč celý den." A taky se trochu ohlédl.

V tu chvíli si Frank něčeho všiml.

"Máš něco ve vlasech..."

Michael: "Co?" Koukl na něj.

Frank k němu natáhl ruku a z vlasů mu vyndal cosi bílého. "Co to... To je peří?"

Michael zatajil dech se snahou nečervenat se. "Jo.. tohle."

Frank: "To jste byli někde v kurníku nebo jste měli polštářovou bitvu?" Zasmál se.

Michael se podrbal na hlavě s nevinným výrazem. "No... Ono to až taková bitva nebyla." Řekl potichu.

Frankovi málem vypadl doutník z pusy, jenom, co se mu podíval do očí.

"Ona roztrhla polštář?" Zeptal se nevěřícně.

Michael se podíval stydlivě dolů a jen pokrčil rameny. "Prostě roztrhla polštář."

Frank se hned začal smát se slovy: "Miku, ty zvíře!"

Jen, co to Karen uslyšela, naštvaně se zvedla od stolu a odešla. Ale tím se nijak nezatěžovali. Michael se taky nakonec neudržel a vyprskl smíchy.

"Bylo to tak divoké... O Bože." Zakryl si dlaněmi obličej aby ho jeho manažer neviděl, červenat se. "Ale ještě jsem ji udržel." Usmál se ve snaze uklidnit se.

Frank: "A jak dlouho sis ji tak udržoval, dokud neroztrhala celou matraci?" Zasmál se.

Michael: "Franku..." Zasmál se s vyčítavým hlasem. "Celý den jsme si povídali, ukázala mi místa, kde byla naposledy jako malá... Tohle byla jen.." Povzdechl si. "... Chci říct, že teď už vím, že si ji nenechám uniknout mezi prsty. Patříme k sobě a to, co se dělo v noci... bylo něco tak krásného, protože jsme věděli, že žijeme jeden pro druhého."

Frank: "Tak to slyším rád." Zakýval hlavou.

Michael: "Už se nemůžu dočkat, až skončí turné... Ukážu jí můj ráj." Usmál se.

Frank: "Už jsi jí řekl o tvém novém domě?"

Michael: "Jo... ale neřekl jsem Ge úplně všechno, chci ji překvapit."