69.díl - Are you Crying?

„Dobrý večer, pane Foxi.“

 Pozdravila recepční za velkým mramorovým pultem, když uviděla váženého hosta, jak svou autoritativní chůzí vchází do vestibulu budovy.

„Dobrý, Angelo.“

 Odpoví jí Chris s polo unaveným úsměvem a pravým loktem se opře o pult.

„Jen se chci zeptat, kdy bude můj apartmán v áčku volný?“

Recepční: „Zítra, no vlastně už dnes kolem oběda.“

 Odpoví mu mladá žena, a aniž by odtrhnula oči od počítače, podává mu kartu od apartmá.

„Budete mít konkrétní přání na snídani? Nebo cokoliv jiného?“

 Podívá se na něj a nehledě na to, že je něco málo po půlnoci, je díky jeho očím čilá. Přece jen, muž v drahém tmavě modrém obleku, bílé trošku zmačkané košili a ty jeho oči... šedý oceán..

„Jakou jste měl cestu?“ Zeptá se trochu červenající se Angela.

Chris se usměje. „V pořádku. Jsem trochu unavený, ale teď se cítím líp.“

 Mrkne na ni jedním okem, bere si kartu a odchází k výtahům s úsměvem zase-jsem-ji-dostal.

--------------------------------------------------

 V apartmá si konečně oddychne po zdlouhavém cestování letadlem. Přehazuje přes barovou židli sako, uvolňuje si kravatu, rozepíná první tři knoflíčky na košili a jde se položit na tu úžasně nadýchanou postel. V ložnici je dokonalý uspávací pohled na město… a taky na druhou budovu. Když si jen vzpomněl, že odsud ho Michael sledoval celou tu dobu… Zamračil se, nejradši by to zapil nějakou brandy, ale na noc nikdy takhle nepije.

 S čistou vyhlazenou vodou z baru si vychutnává klid. Sedí na posteli a odevzdává se tomu tichu, žádné šustění papíru, žádné otravné telefony, nic... jen ticho. I když ho jeho společnost živí, pokaždé si najde lepší místo, kde relaxuje mnohem líp. Ani nevěděl proč, oči mu už pár minut zůstaly na úrovni protějšího apartmá. Byla tam tma....

„Taky bych už mohl zalehnout...“ Zamumlá ospale.

 Shazuje ze sebe oblečení a pak se ponoří do nadýchaných peřin, které jsou cítit svěžestí a mátovou aviváží... tohle byla jedna z prvních věcí, co jsi z hotelu zapamatoval, ta aviváž...

--------------------------------------------

 Přetáčel se sem a tam... chvilkama spal a pak zas ne.... nejspíš ho doháněly myšlenky na to, jak to asi muselo vypadat, když támhle naproti... A dost! Otočil se a natáhl se po sklenici vody na nočním stolku. Uviděl pohyb. Zamžikal očima a zíral na protější apartmá. Tam se někdo plazí? Civěl jako na ducha a pak poznal, že je to nahá žena a doopravdy se plazí ke gauči. Ještě chvilku ji sledoval, ale to už se pomalu zvedal z postele.

„Ukaž se...“

 Řekl zamračeně, plně soustředěný na to, co vidí. Zjev v protějším apartmá mu přímo sebral dech. Proboha! To je Ge!

------------------------------------------

„Angelo?“

 Opíral se naléhavě o velký mramorový pult recepce a vyhlížel mladou dívku. Ano mohla si třeba odskočit, ale když má práci, tak má práci, neměla by někde pospávat.

„Pane Foxi..“ Usměje se, když vychází z kanceláře. „Je všechno v pořádku?“

 Ale podle všeho ne. Chris byl opět oblečený do obleku, ve kterém přijel a jeho výraz rozhodně nebyl tak přívětivý, jako před pár hodinami.

„Potřebuju, abyste mi dala kartu od apartmá v posledním patře áčka, chci, aby do tří minut bylo moje auto nachystané před tímto vchodem.“

 Angela mu bez dotazů s vystrašeným obličejem podává rezervní kartu a Chris ji okamžitě bere a spěchá k výtahu.

„Pane Foxi, mám zavolat ochranku?!“ Volá na něj z recepce.

Chris: „Volejte policii.“ Odpoví rázně, než se dveře výtahu zavřou.

---------------------------------------------------------- 

Neverland – o pár hodin později...

„To je moje!“

„Ne, to je moje.“

 Natalie si už pět minut dělala nárok na vynikající koláč s borůvkami, který měl Michael na talíři. Marně se natahovala ze své dětské židličky, aby si kousek uloupila a Michael se s úsměvem odtahoval s talířem dál po stole.

„Dej mi to...“ Ukazovala na koláč.

Michael: „Ne, ty jsi chtěla jogurt s hvězdičkama, tak si ho pěkně spapej.“

 Natalie se přestala natahovat a smutně se podívala misku před sebou. Pusinka se jí stáhla a ručičkou už si mžourala očičko. Jen co si Michael dal první kousek z koláče, už viděl první slzičku.  Už to bylo tady. Malá začala zhluboka dýchat a očička jí zalily slzy.

„Ty pláčeš?“ Zeptal se jí tatínek.

 Natalie: „Ne.“ Kuňkla.

 Jako Ge... Usmál se, vstal od stolu a šel za ní. Zvedl ji ze židličky a políbil ji na tvářičku. Smutné kaštánkové oči se zadívaly do jeho tmavě hnědých a bylo po pláči.

„Já se s tebou podělím o koláč a ty se se mnou podělíš o hvězdičky, co říkáš?“

 Natalie kývla hlavičkou a rukama ho objala kolem krku. Posadil si ji na klín a společně se dali do koláče. Malá spokojeně mlaskala a vůbec jí nevadilo, že měla pusinku fialovou od borůvek.

„Tati!“

 Ukázala Michaelovi fialové prstíky a velký úsměv. No jo, borůvkové prstíky byla novinka. Michael jí políbil její malé prstíky a s gustem se usmál.

„No ty jsou slaďoučké.“ Pohladil ji po vláskách.

 Natalie se zaujatě podívala na své prstíky a dala si je do pusy.

„Borůvky...“ Zažvatlala vesele.

 Náhle se do domu přihnala Cora, jako by snad vyhrála v loterii, a rovnou spěchala do obýváku se slovy:

„Honem, pojď se podívat!“.

 Michael vzal Natalie a šli se podívat za Corou, která už zběsile přepínala stanice na televizi.

„Co se děje?“ Zeptal se a při tom Natalie utřel pusinku od borůvek.

 Cora jen ukázala na obrazovku a zesílila zvuk. Ranní zprávy.

„Evan Chandler byl dnes v časných ranních hodinách zatčen v Los Angelském hotelu Intercontinental. Žalobce Michaela Jacksona v případu zneužívání dětí, byl zadržen pár hodin po té, co měl údajně znásilnit ženu, která ho doprovázela. Podle svědků se z hotelového apartmánu ozývaly zoufalé výkřiky a také vulgární nádavky a zcela jistě šlo o znásilnění se sexuálním podtextem. Žena, která si vytrpěla toto násilí má být údajně Georgiana Starlight, která je pohřešovaná už víc jak jeden měsíc. Avšak než policie dorazila na místo činu, žena uprchla z hotelu a nikdo neví, kde by se teď mohla nacházet. Pokud se prokáže, že dotyčná je pohřešovanou Georgianou Starlight, mohl by tento zločin být použit proti Chandlerovi v nadcházejícím soudním procesu a mohl by přihrát důležité body na Jacksonovu obranu.“