Seděla na dřevěných parketách, zamknutá v jedné z kabinek na záchodech. Ruce upnuté kolem pokrčených kolen, oči vyplakané, černé šmouhy na jejích líčkách od černých slz. Nevěděla, jak dlouho tam seděla… nevěděla, co dělat…
„Ge?“
Ve dveřích toalet někdo stál, ale napoprvé ten hlas nerozeznala.
„Jsi tady?“
Byl to Chris a zněl dost starostlivě. Přišel k její kabince a vyčkával na její odpověď.
„Děje se něco?“ Zeptala se slabým hlasem.
Chris: „Michael musel odjet, prý se něco děje v Neverlandu. Řekl, že se mám o tebe postarat.“
To ne! Co když unesli Natalie? Co když Michaelovi ublíží? Musela něco udělat, musela nějak Chandlera uklidnit, aby mohla uklidnit i sebe.
Vstala z podlahy, do toaletního papíru si utřela lehce rozmazanou řasenku a pak vyšla z kabinky. Chris si okamžitě všiml, jak byla bledá, až ho to vyděsilo.
„Ježiši! Jsi v pořádku?“
Vzal ji za ramena a pozorně se jí díval do očí.
Ge: „Není mi moc dobře, asi bych potřebovala klid.“
Chris hned souhlasně zakýval. „Dobře, jestli chceš tak pojedeme ke mně.“
-------------------------------------------------------------------
Christopher vedl Ge za ruku přes celý sál, když si Ge všimla, že ji Chandler i s pěti jeho ozbrojenci sleduje. Co ji ale zarazilo a vyděsilo ještě víc, bylo to, že Matt a zbytek její ochranky, byl pryč! Šlo do tuhého, věděla, že ji Chandlerovy gorily sledují.
Nasedli do auta a odjeli směrem k do centra, kde stály dvě budovy jednoho z nejluxusnějších hotelů v celém státě. Chris zaparkoval v podzemních garážích svůj Aston Martin na místě, které bylo rezervováno jeho jménem. Opět pocítila ten chlad a šero chladných garáží, z čeho se jí ještě víc stáhl žaludek. Měla pocit, jako by od někudy, měl vyskočit Chandler a zbít ji a znásilnit. Byla bledá a na rukou měla husí kůži. Chris jí pomohl z auta, když měla na sobě dlouhé bohaté šaty a pak ji vedl k výtahu.
„Máš úplně ledovou ruku, ukaž….“ Sundal si sako a oblékl jí ho. „Vypadáš, jako kdybys viděla ducha.“
Ge: „Je mi líto, že jsme museli tak brzo odjet.“ Snažila se téma zavést jinam.
Chris: „To nevadí, Ge…“ Dveře se otevřely a společně nastoupili do výtahu. „Aspoň jsme si zatančili.“
---------------------------------------------------
Chrisovo apartmá bylo obrovské, mělo několik místností a té hlavní, která se mohla dát považovat za jeden veliký obývák, dominovalo černé křídlo. Jen co ho uviděla, vzpomněla si na poslední činnost, kterou s klavírem měla, a to byl vášnivý akt s Michaelem. Až se trochu začervenala.
„Budeš chtít něco k pití nebo na jídlo?“ Zeptal se Chris a šel do kuchyně.
Ge: „Jen vodu, mám žízeň.“ Ohlédla se.
„Taky si dám.“
Přitakal a z lednice vytáhl láhev neperlivé vody a pak vyndal ze skříňky sklenice.
„Nalij si, kolik chceš, já si musím na chvilku odskočit.“
Ge přišla do kuchyně a zeptala se ho dřív, než zmizel ve dveřích.
„Mám ti taky nalít?“
„Jo, díky.“ Zavolal na ni.
Po té, co uslyšela, jak jeho kroky naleštěných bot utichly za skleněnými dveřmi, Ge se snažila přijít na způsob, jak se zbavit Chrise. Teď už se z toho neměla jak vyvléct, utéct nemohla, protože by ji hledal. Musela ho nějak zneškodnit. Přišla k sedačce, a kterou si hned po příchodu odložila psaníčko a z peněženky si vytáhla několik platíček. Jedno z nich, mělo v sobě prášky na spaní. Vrátila se rychla do kuchyni a dva prášky vhodila do plné sklenice, poté rychle z jednoho šuplíku vyhrabala lžičku a zamíchala vodu.
Když se Chris vrátil zpět, seděla Ge na sedačce před malým stolkem, v ruce polo vypitou sklenici vody a tvář se zdála být uvolněnější. Přisedl si k ní a Ge si všimla, že neměl motýlka a jeho první tři knoflíčky košile byly rozepnuté.
„Udělal sis pohodlí?“ Pousmála se.
Chris: „Mám radši kravaty, než motýlky.“ Vzal si sklenici a upil si trochu.
Ge: „Díky, že mě tu necháš přespat.“
Chris: „Aspoň tu nebudu sám.“ Usmál se. „Potom ti půjčím nějaké své triko, abys měla v čem spát.“
Jemně se na něj usmála a podívala se ven skrz velká francouzská okna. Místnost, ve které se nacházeli, byla v pozici rohu budovy, takže jedna strana výhledu byla natočená k centru a ta další strana byla přímo naproti druhé hotelové budovy. Když mrkla po Chrisovi, všimla si, že jeho sklenice byla téměř prázdná, což bylo dobré… aspoň pro ni.
„Jak dlouho tu bydlíš?“
Chris: „Mám to pronajaté na půl roku, než tu vyřídím dočasné obchodování a pak se vrátím do Washingtonu.“
Ge si povzdechla. „Pořád sám v tak velkém apartmá.“
Chris: „Není to zas tak zlé, jsem zvyklí na samotu…. A jak jsem říkal, čas od času se pobavím na Jamesův účet.“ Usmál se.
Ge se na něj usmála, napila se a odložila svou sklenici na stolek před sedačkou.
„Cítím se tu jako nějaký dravec. Vysoko sledovat ostatní… Je to zajímavé místo pro pobyt.“
Chris: „Jo, to jo…“
Podívala se na něj a Chris se trochu znaveně opřel rukou a opěradlo kožené bílé sedačky a párkrát zamžikal očima, jako by bojoval sám proti sobě. Ty léky už musely působit.
„Jsi unavený?“ Zeptala se ho jemně a poposedla si blíž.
Chris: „Je to zvláštní. Když jsme přijeli, vůbec jsem unavený nebyl a teď se sotva posadím, už se mi zavírají oči.“
Ge se zhluboka nadechla a šla s pravdou ven. „Odpusť mi to… Dala jsem ti do vody prášky na spaní.“
V tu chvíli se Christopher zpátky vzpřímil a podíval se na ni ostře, očekávaně ho to naštvalo.
„Pro Boha, proč?“
Ge: „Musela jsem nějak zajistit, abys mě nemohl kontrolovat. Asi za tři čtvrtě hodiny budu muset odejít, protože jestli to neudělám, Chandler mi vezme Natalie, nebo ublíží Michaelovi.“ Slzy jí začaly stékat po tváři. „Mrzí mě to, Chrisi… Řekl mi, že jestli se o tom dozvíš, zmlátí tě nebo něco horšího a já jsem to nemohla připustit.“
Chris: „Proto Michael odjel? Navedli ho?“
Ge jen zakývala hlavou a utřela si slzy. Chris vstal a rukou si prohrábl vlasy, postával chvíli u sedačky a pak o kousek dál popošel, aby jí viděl přímo do očí.
„Musíme zavolat policii, dřív, než se něco stane.“ Řekl odhodlaně.
Ge: „Ne…“ Vstala ze sedačky a přišla k němu. „Je pozdě, teď už to musím dotáhnout do konce, nemůžu dopustit, aby ublížil mé rodině.“
Chris: „Ale já nejsem tvá rodina, Ge. Postaral bych se o sebe, neměla ses zbytečně vystavovat nebezpečí…“ Povzdechl si. „To byl ten důvod, proč jsi byla tak dlouho schovaná? Byl za tebou na těch záchodech? Řekl ti, ať mě odškodníš?“
V jeho očích se zrcadlila zloba a zároveň strach. Jak by mohl tušit, že bude Ge něčeho takového schopná? Jak vůbec mohl vědět, že by se někdy mohla ocitnout v takové situaci?
Ge: „Chrisi, já jsem ublížila spoustě lidem… Tohle je jen odplata za to všechno, co jsem kdy udělala a ty mi rozhodně za to stojíš…. Jen…“
Sklonila hlavu a snažila se potlačit své slzy. Právě nastavila svou čest, svůj život za životy Natalie, Michaela a Chrise… svůj život i to maličké.
„Co?“ Zeptal se jí.
Ge: „Jen už chci, abych to měla rychle za sebou.“
Chris jí zvedl bradu a podíval se jí do očí. „Ge, tohle je hurikán… Buď to přežiješ, nebo ti to zanechá škody na celý život.“
Měl pravdu. Dívala se do jeho šedých očí a pomalu si přiznávala, že tohle mohl být i počátek konce života, který doposud žila. Co když se všechno totálně změní? Co když Chandler má dočista jiné plány?
Svými studenými prsty se dotkla jeho krku a poté si ho celou dlaní k sobě přitáhla. Začala ho líbat a Chris to nemohl ustát, odtáhl se od ní.
„Ne, to nejde, Ge…“ Zašeptal.
Ge se opět nahrnuly slzy do očí. „Nemám moc času.“
Znovu se k němu přitiskla a začala ho líbat. Chris ji zvedl do náruče a odnášel ji pryč z hlavní místnosti do ložnice. Položil ji na postel a během líbání si začal svlékat a košili. Ge mu povolila kalhoty a pak ji Chris postavil na nohy, aby jí rozepnul šaty. Černé krajkové kombiné ho nenechalo v klidu, okusil její hebkou pokožku na stehnech, při čemž ji líbal na šíji. Ale Ge měla jiný plán. Popadla ho za ramena a divoce ho shodila na postel. Lehla si na něj a s vášnivým hlubokým líbáním se o něj začala třít. I když Chris líbal dobře, poznala, že jeho tělo a mysl už začínaly silně podléhat účinkům prášků. Jeho ruce byly pomalu těžší, až si je nakonec položil na její záda a se zavřenýma očima ji vracel polibky. Během dvou minut už natvrdo usnul. Ge vstala z postele a chvíli se na něj dívala, jak bezvládně spal ve spodním prádle na posteli. V životě se necítila hůř, ještě nikdy takhle nikoho nevyužila. Věděla, že to od ní bylo hodně sprosté, takhle Chrise oklamat tělem, ale neměla jinou možnost.
-------------------------------------------------
Neverland – Santa Ynez Valley – 02:23
Michael nervózněl, postával nad Nataliinou postýlkou a díval se, jak klidně spala. Byl v koncích, nevěděl, jestli je Ge v pořádku i když Chrisovi věřil. Hnal se hodně rychle zpět na ranč, protože mu někdo kontaktoval ochranku, že malou Natalie unesli. Teď měl velký strach, jestli se něco neděje s Ge.
Váhal, jestli nemá sednout do auta a jet pro ni zpět do LA. Ještě pořád byl ve smokingových kalhotách a košili, tentokrát bez motýlka, kterého si sundal nervozitou už cestou do Neverlandu.
Z nenadání se prudce otevřely dveře ložnice, ze kterých hned vystartovala Ge. Jen co ji uviděl, vyšel jí vstříc a úzkostlivě ji objal, což mu Ge oplácela s největší láskou. Mírně od ní odtáhl a pohladil ji po vlasech.
„Tolik jsem se o tebe bál. Někdo mi řekl, že prý unesli Natalie.“ Zašeptal.
Ge: „Já vím.“ Odpověděla též šeptem. „Vzala jsem si taxík a spěchala sem, jak jen to bylo možné.“
Michael: „Chris tě sem nepřivezl?“ Divil se.
Ge: „Ne měl Martiny, ale kdyby mohl, určitě by mě odvezl.“
Dívali se na sebe, a čím déle jejich pohledy začínaly kmitat od očí ke rtům toho druhého, stejně rychle mezi nimi rostla i touha po doteku.
„Michaele, musela jsem se přijet…“ Šeptala. „protože ti musím říct něco důležitého, co do rána nepočká.“
Michael: „Ale vždyť už je ráno.“ Usmál se a pak zvážněl. „Co mi chceš říct?“
Ge: „To, co do úsvitu nepočká…“ Opravila se a vzala ho za dlaň. „Nosím v sobě tvého syna.“
Jeho dlaň si přiložila na podbřišek a v ten moment v jeho očích uviděla jiskru štěstí.
„Ty šaty jsou mi těsné, protože jsem ve druhém měsíci.“ Zašeptala s úsměvem.
Michael se usmál: „A víš, jistě, že to bude chlapeček?“
Ge: „Vím to.“
Přitáhla si ho k sobě a začala ho líbat s neukojitelnou vášní. Všechno to přišlo tak rychle, že ta náhlá radost i předešlý strach v něm vyburcovali neskutečně velkou touhu po uspokojení. Jen na chvilku ji pustil, aby mohl zavřít a zamknout dveře a pak zhasnout světla.
Položil ji nahou na postel a začal zkoumat její tělo, jak svými rty tak hlavně dlaněmi.
„Tvé tělo se mění… Jak jen nádherné…“ Zašeptal smyslně a přejel jí po malém dvouměsíčním bříšku.
S citem se nad ni vzepřel na rukách, připravený na milostný akt. Ještě chvilku vyčkal, aby zklidnil své srdce, pak si vychutnal ten první moment, kdy do ní vstoupil. Položil se na lokty a vnímal její tělo, její parfém, její bříško, její slastný dech. Něžně ji políbil a pak se začal hýbat, naslouchal jejím tichounkým stenům i řeči jejího těla. Teď už to nebyla jen Ge, kdo ovlivňoval cit jejího těla, a o to krásnější to pro oba bylo…
---------------------------------------
Když se ráno probral, byl akorát čas, kdy se slunce pomalu vyhupovalo nad Neverlandské kopce a probouzelo k životu celé údolí ranče. Cítil se tak zvláštně… Ona čeká miminko. S tou myšlenkou vstal a oblékl si pyžamové kalhoty a černý župan. Měl sto chutí ji obejmout a zulíbat ji celičkou od hlavy až k patě a prohlédnout si její bříško na denním světle.
Otevřel dveře do koupelny, a ta byla prázdná. Nic. Potom se šel podívat do jejího pokoje. Taky nic. Když se vrátil na chodbu, na bosých nohou pocítil nezvyklý chlad, který se mu od kotníků rozeběhl po celém těle. Nelíbilo se mu to, se zamračeným výrazem šel ke schodišti. A když scházel níž a níž, chlad sílil. Kousek od schodů ležela Esperanza a u ní seděl Bunny a olizoval jí packu. Když si všimla scházejícího Michaela, bolestivě zakňučela. Dřepl si k ní a zkusil ji pohladit po břiše, ale na to hned bolestivě zaskučela a v tu chvíli si všiml, že měla krev kolem zubů i na čumáku. Musela někoho napadnout a ten dotyčný se bránil a to už začínal mít tu nejhorší obavu. Zvedl se a podíval do vstupní haly, která byla naproti chodbě se schody. Vstupní dveře byly pootevřené a právě z venku přicházela ta zima. Šel je zavřít, když si všiml rozbitého rámečku s fotkou, na které byl s Tommym a Ge… o kousek dál mezi střepy ležel kus utrhlého papíru. Zvedl ho.
Sotva si přečetl vzkaz, zhroutil se k zemi. Padl na kolena v bolestivém pláči, třásl se a nemohl do sebe dostat jediný nádech vzduchu. Cítil úplně tu samou bolest, jak když se tehdy v nemocnici dozvěděl, že je Tommy mrtvý. Brečel, v dlani krčil kus papíru se vzkazem, až se nakonec svalil na bok do střepů a dál propadal bolesti…
2024 ©