4.díl - I was there the whole time with you

Dovedl ji ke klavíru, na kterém byla nachystaná bílá dárková krabice s jemně růžovou velkou mašlí. Jen velikost té krabice Georgianě vykouzlila úsměv na tváři. Dívala se na ni a pomalu šla blíž ke klavíru, zatím co Michael se zdržel u dveří. Opřel se o stěnu a dlaní nahmatal vypínač od světel.

„Měl jsem to pro tebe nachystané ten večer na tvé narozeniny.“

  Prolomil ticho svým klidným hlasem. Georgiana se na něj otočila se smutnýma očima, protože mu ten večer zkazila překvapení a vůbec všechno, co pro ni měl nachystané. Podívala se zpátky na dárek a při tom se světla v celé místnosti ztlumila na intimní.

 S mírně skloněnou hlavou očekávala, až přijde blíž. Michael se potichu blížil ke klavíru, který obešel, aby mohl stát přímo naproti ní a vidět její oči v plné kráse. Dívali se jeden na druhého, jejich tváře chytaly meruňkový tón od tlumených světel, nic neříkali, jen se na sebe dívali. Ge se na něj dívala s přáním, aby jí odpustil, a Michael to viděl, došlo jí, že to, co se na její narozeniny událo, byla opravdu nešťastná souhra náhod i citů, které musely vyjít napovrch, i když v nesprávný čas…

 Michael s jemným úsměvem pokynul hlavou a podíval se na dárek, který na jeho pokyn začala rozbalovat. Rozvázala mašli, oddělala víko a poté rozložila bílý balicí papír.

„Můj Bože…“ Vydechla s úžasem.

 S lehkostí vzala do rukou korzet pošitý flitry a bílým peřím. Čím výš zvedala korzet, tím víc poznávala, co drží v rukách. Bohatá tylová sukně plná třpytících se malých korálků, krajky u korzetu, které lemovaly svrchní vrstvu tylu.

 Držela před sebou kostým princezny Odetty z úvodního dějství.

„V ten večer, kdy divadlo pořádalo gala večer u příležitosti představení rolí, jsem se domluvil s ředitele divadla, že po představení věnuju chicagskému souboru finanční podporu… Po představení byly všechny kostýmy vydraženy pro charitu, ale jen dva nešly do aukce. A jeden z nich jsem si odvezl domů.“

 Jakmile Ge svěsila paže, kterými držela kostým, uviděl, jak jí po tváři stékaly slzy. Odložila šaty na klavír, obešla ho a šla Michaelovi přímo do náruče. Objímala ho pevně, byla trochu rozrušená, ale objetí to bylo z lásky. Odtáhla se od něj, aby mu mohla vidět do očí a začala se omlouvat.

„Nezlob se, že jsem ten večer na tebe vyjela. Měla jsem nervy na dranc, ujelo mi to, vůbec mi nedošlo, jak moc ses kvůli mně snažil.“

Michael se usmál. „To nic, dárek bys dostala tak či tak…“

Ge: „Ale teď nemám na mysli dárek.“ Podívala se na něj laskavě. „Chtěl jsi mi pomoct odříznout se od toho všeho aspoň na jeden večer, přesně jak si řekl… A já se nenechala. Měls pravdu, bylo to zbytečné, protože jsem to vůbec neocenila… Mrzí mě to.“

Michael se natáhl pro krabici, ve které ještě byly baletní špičky, kterých si Ge nevšimla.

 „Je pravda, že jsem to vzdal, když jsem tě viděl vylézat z vířivky s pláčem…“ Vzal do ruky pár baletních špiček. „Ale rozhodně jsem po tobě nechtěl, abys nocovala venku, vždyť jsem tě z domu nevyhnal a ani by mě to nenapadlo.“

 Teď se na ni díval s menší otázkou. Určitě chtěl vědět, proč tak udělala.

Ge si utřela slzy s menším smíchem. „Já už ani nevím… Necítila jsem…“ Zadrhávala se. „… Když jsem tě uviděla, jak jsi tam ležel v posteli otočený zády ke dveřím, tak jsem měla pocit velké viny za to, co se kvůli mému chování stalo. Kdybych si za tebou lehla, pořád by si to vyčítala a potom bych si stejně odepřela spát s tebou na jedné posteli.“

Michael se nechápavě usmál. „Proč?“

Ge: „Nejspíš pro to, že bych na to neměla právo.“

Michael: „To právo by sis odepřela jen ty sama, nikdo jiný.“ Usmál se pobaveně a Ge kajícně sklonila hlavu. „Pojď sem.“  Odložil špičky, přitiskl si ji k sobě a láskyplně objal. „Já jsem tam byl celou tu dobu s tebou, ty sis toho nevšimla?“

Ge: „Ne.“ Koukla na něj.

Michael: „Vzbudila mě Natalie, z neznámého důvodu si začala mumlat ze spaní a potom jsem uslyšel štěkot psa a ty nikde. Jen letmo jsem nahlédl do tvého pokoje a tam taky nic, tak jsem vyběhl ven a tam už mě naháněla Esperanza. Štěkala jako blázen, fakt jsi nic neslyšela?“ Ge jen zakroutila hlavou, že ne. „Dovedla mě k tobě a ty jsi tam spala ve vysoké trávě pod korunou stromu. Zůstal jsem tam s tebou celou noc, odešel jsem před úsvitem, když ses začala moc převalovat. Nechtěl jsem, abys mě tam uviděla, myslela by sis, že ti dělám garde.“

  Ge se na něj usmála, jemně si ho za krk přitáhla a věnovala mu sladký polibek. A potom ještě jeden, a další, líbali se a navzájem se hladili. Po chvilce oddělila své rty od jeho úst a roztouženě zašeptala.

„Měla bych ještě šanci ti to vynahradit?“

Michael: „Vynahradit si vlastní narozeninovou noc?“ Usmál se. „Myslím, že mi ještě nějaké vonné lístky do vířivky zbyly.“ Dopověděl sladce a dlouze ji políbil.