Natalie se smála ještě dlouho po tom, co dostala záchvat společně s Ge. Seděly na lavičce u kolotočů a Michael ji obstarával kornouty se sladkostmi. Sotva se otočil od toho velkého stánku, na rtech úsměv šílence a na tváři měl velké vousy z modré cukrové vaty.
„Jé,tati!“
Ukazovala na něj Natalie a smála se na všechny strany. Michael přišel blíž, dřepl si a Natalie mu utrhla kousek vousů a dala si sladkou vatu do pusinky.
Ge: „Jak ti to tam drží?“ Zkoumala ho.
Michael: „Na provázku.“ Mrkl na ni a sedl si k nim na lavičku. „Tak, Natalie má tady kornout a pro maminku mám speciální…“
Natalie se natahovala, jak chtěla a stejně neviděla, co tam v tom kornoutu Ge měla. I ona sama byla překvapená. Prsty chytla jednu jahodu v čokoládě a oči se rozzářily stejně jako Natalie.
„No ne…“ Usmála se. „To se neměla ani nepamatuju.“
Labužnicky si ukousla, při čemž jí polo ztuhlá čokoláda zanechala menší stopy na rtech. A jak jí to chutnalo.
„Dej.“ Natahovala ručičku Natalie.
Ge jí dala polovinu své jahody a sledovala, jak si s tím poradí. A jako vždy, Natalie si to požužlala a pak si to zpracovala svým neúplným chrupem.
Michael: „Natalie, podívej..“
Ukazoval jí různé bonbónky a taky mashmallow. Ge se na něj dívala, jak s ním malá dělila o svůj kornout, a přemýšlela nad tím, kolik cesty spolu ušli. Jako by to bylo včera, když se líbali na natáčení Bad. A teď? Sledovala ho s dcerou. Tak krásný pohled.
„Maminka má svoje bonbónky, víš? Ona teď nemůže takové sladkosti, jaké máš ty.“
Mluvil k Natalie, a právě tato věta ji vytrhla ze zamyšlení.
Ge: „Co kecáš? Jednu sladkost jsem z tebe málem…“
Michael nezaváhal a hned ji umlčel svou dlaní. Věděl, že k dopolednímu řádění bude chtít vrátit, ale že zrovna jeho mučivý nedokončený orgasmus, a to, co po něm mělo následovat, nazve sladkostí, to by ho v životě nenapadlo.
„Tebe bych měl vodit ven s páskou přes pusu, fakt.“ Věnoval jí vyčítavý pohled. „A vůbec odkdy tomu říkáš sladkost?“
Ge jen nevinně pokrčila rameny a jazykem si olízla čokoládu ze rtů. Michael měl co dělat, aby si uhlídal myšlenky, jinak hrozilo, že by jeho dominanta byla v pozoru.
„Musí ti něco říct…“ Řekla vážně Ge a pohladila malou po vláskách.
Michael si od ní vzal jednu jahodu v čokoládě a pohodlně se opřel. „Povídej.“
Ge: „Jednou večer v nemocnici, nebo spíš brzy ráno… Jsem měla takový divný pocit, fakt strašidelný a když jsem otevřela oči, někdo stál u mojí postele. Lekla jsem se, bylo to jako z nějakého horroru. Pořád tam stál a díval se na mě.“
Michael: „Kdo to byl?“ Přerušil ji se zamračenou tváří.
Ge: „To já právě že nevím. Všude bylo šero a na chodbě byla tma. Nechápala jsem to, jak to že tam nebylo rozsvícené. A potom se pohnul a na noční stolek mi dal lísteček. Potom se mě takhle dotkl…“
Ukazováčkem mu přejela od loktu až po zápěstí, po straně žil, což mu nahnalo husí kůži.
„Ještě chvíli se na mě díval a pak odešel… Byla jsem z toho úplně vyděšená, nemohla jsem to někomu říct, řešilo by se to s policií a celá nemocnice by z toho byla v jednom velké zmatku. Maggie poznala, že se něco děje, nejedla jsem, vůbec.“ Odmlčela se a celá nesvá se dívala na svůj kornout. „Chris o tom ví.“
Michael: „Jak to, že o tom ví?“ Zeptal se neklidně.
Ge: „Když za mnou přijel a povídal si se mnou, všiml si toho vzkazu. Schovala jsem si ho pod polštář, ale během spánku se to muselo nějak odkrýt… Řekl mi, že mě nenechá, abych sama odjela sem do Kalifornie. Dával na mě pozor, všechno zajistil… Nevím jak, ale o většině těch věcí ví i tisk. Všechno to bylo v novinách a nebýt Chrise, tak ani nevím, jestli bych se z nemocnice dostala bez jakékoliv pozornost.“
Michael: „A co bylo na tom lístečku?“
Ge se podívala na Natalie, jak mezi nimi seděla a ládovala se sladkostmi.
„Nechci to tady rozebírat, a zvlášť ne před ní…“ Odpověděla starostlivě. „Potom ti to ukážu.“
Vzal ji za ruku a jemně jí stiskl dlaň. Dal jí tím pocit bezpečí a důvěry. Ge jen sklonila hlavu a zavřela oči, vnímala jeho dotek. Bála se. Bála se toho, co dřív či později přijde. Ani spolu nemluvili o tom, co se stalo v Century City a už věděla, že se blíží bouře. I Michael to cítil. Teď už si byl jistý, že někdo mu chce podrazit nohy tím, že něco Ge provedou. Byl naštvaný. Naštvaný na sebe, že dovolil, aby se k ní někdo přiblížil. Vybrali si příliš zranitelné místo, příliš citlivé místo v jeho srdci, aby z něj dostali to, co budou chtít.
„Obstarám ti ochranu…“ Prolomil ticho. „Budeš mít bodyguardy, nechci vidět, že někam pojedeš sama.“
Ge jen pokývala a pustila jeho dlaň. „Dobře.“
Vstala z lavičky a vzala si další jahodu. Udělala hluboký výdech, bylo na ní vidět, že byla nervózní. Určitě měla starosti z toho, jak bude reagovat. Podíval se na Natalie, která už nejedla, jen držela svůj poloprázdný kornout a koukala po mamince.
„Jsem rád, že jsi mi to řekla.“
Ge se jen na něj ohlédla a pak zase sklonila hlavu.
Michael: „Byla doba, kdybys mi o tom nic neřekla.“
Ge si zabalila kornout a koukla na něj krátce. „Ani teď to pro mě nebylo lehké.“
Michael vstal z lavičky, přišel za ní a objal ji. Přitiskl si ji na své tělo a začal ji hladit po zádech, tak jak to má ráda.
„Nedovolím, aby ti někdo ublížil.“ Pošeptal jí do ucha.
Ge: „Já se bojím, že někdo ublíží tobě, nebo Natalie.“
Michael: „Neboj se, to nedovolím. Tady se nám nic nemůže stát.“
-------------------------------------------
Večer před spaním si ještě prohlížel ten vzkaz. Seděl na posteli v pyžamu u rozsvícené lampičky vedle postele, Natalie spinkala v postýlce a Ge byla v koupelně. Zkoumal to písmo byl si jistý, že ten, kdo se jí v tom šerém nemocničním pokoji dotkl, byl Chandler. Nechápal, jak se tam mohl dostat, a už vůbec, jak o té operaci mohl vědět.
Ale když Ge zhasla v koupelně a vyšla oblečené v krátké saténové světle modré košilce, schoval ten lísteček a s jemným úsměvem ji přivítal do postele. Lehla si a přikryla se peřinou, Michael zhasnul lampičku a lehl si naproti ní.
„Sluší ti to.“ Zašeptal.
Ge: „Děkuju.“ Usmála se. „Dnešek byl dost náročný.“
Michael: „To jo… Za Chrise se omlouvám.“
Ge: „Měl by ses omluvit jemu a ne mě.“ Pousmála se.
Michael: „A směl bych si to u tebe odprosit?“
Ge: „Není co.“ Pohladila ho po ruce.
Michael se k ní naklonil se slovy: „Já bych ale chtěl.“.
Něžně ji začal líbat a pod peřinou ji hladil po saténu, který splýval s jejím tělem.
„Miku…“ Zašeptala. „malá spí.“
Michael: „V tom případě se budeme muset navzájem utišovat.“
Svou dlaní jí přejel přes prso, po bocích až nakonec do jejího klína. Znovu své rty přitiskl k těm jejím a pomalými pohyby ji začal dráždit. Jejich se zrychlil. Byli odkázáni jen na své doteky a pocity, všude po celé ložnici byla tma. Přitáhla si ho blíž za ramena a udělala mu místo, aby si na ni mohl lehnout. Michael si ve spěchu vysvlékl vrchní díl pyžama a pak na ni s citem spustil své tělo. Líbal ji na krku a třel se o ni, Ge ho hladila po zádech a se tam své prsty prohrábla v jeho vlasech.
„Michaele?“
Michael: „Ano?“ Přestal.
Ge: „Měl bys vědět, že jsem vysadila prášky.“
Michael: „Kdy?“
Ge: „Noc před tím, než jsem odjela z Londýna.“
Michael se usmál a vyhrnul jí košilku. „No tak teď bychom toho mohli řádně využít.“
Sklonil hlavu a zulíbal ji od krku, přes prsa, po pupíku až dolů k podbřišku. Potom se vrátil zpět k jejím rtům a jednou rukou si stáhl pyžamové kalhoty a pak jí víc roztáhl nohy. Líbal ji něžně, rozmazloval si ji, hladil ji po stehnech a pak… Ge se zprudka nadechla a nechala se unášet spojením jeho a jejího těla. Nehýbal se, jen dýchal a vnímal její teplo. Byl to krásný pocit. Nehledě na to, že ráno byl jako zvíře, teď měl pocit, jako by to všechno bylo úplně jiné. Možná pro to, že teď už věděl, každé jejich spojení, každý pohyb, každý dotek, každá taková chvíle může v jejím lůně počít dítě a o to víc to pro něj bylo krásnější. Opřel se na lokty a v pánvi se zhoupl dopředu a s ním společně její tělo. Udělal to znovu… a pak znovu. Přitiskl své rty na Georgiiné a začal se s ní milovat. Něžně… sladce… slastně… smyslně…
„Chci tě…“ Šeptal. „Chci tě… Zplodíme spolu miminko… Krásného syna…. Dítě… Oh Ge… Chci tě teď hned…“
Ta slova šeptaná z jeho úst… Jako by to na ni mělo silný vliv, celé její tělo bylo z ničeho nic citlivější. Cítila Michaela, cítila, jak se jeho pokožka třela o tu její, cítila jeho pohyby tam dole, cítila svůj blížící se vrchol.
„Pojď…“ Zašeptal.
Ge si ho za krk přitáhla blíž a vpila se do jeho úst, nohy mu omotala kolem pánve a víc ho tlačila k sobě.
„Ach… Michaele…“ Sténala tichounce.
Stačilo jen pár pohybů… Pár překrásných pohybů a oba dva se společně zmítali ve společném vrcholu, vnímali jeden druhého, tep srdce, zdivočelý den, kapky potu, vlhká těla jak se o sebe třela.
„Tak krásné…“ Zašeptal Michael a své čelo opřel o to její.
Oba měli zavřené oči a jen vnímali, jak se jejich dech pomalu uklidňoval. Stále byli spojení, stále se hřáli navzájem…