Druhá část je tady a začínáme novou érou. Ano Dangerous, pojedem od jedničky ale v příběhu budeme pokračovat dál.
Bylo to, jako by ho zevnitř spaloval oheň, žár, kterému nebyl schopný nijak vzdorovat. Tvář si zakrýval dlaněmi, slzy se natolik seskupily, že mu na bundě udělaly víc mokrých flíčků. Hrbil se, jako by ho někdo mlátil do zad, cítil hlubokou ránu na srdci. Jako by mělo všechno skončit, jako by jeho srdce mělo každou chvíli puknout. Neustál to, sedl si na zem a opřel se o zeď. Bolestně plakal. Žal, smutek, a ta nejtěžší rána, která bolela tak moc, že si myslel, že mu někdo na srdce leje litry rozpáleného oleje.
„Ge se podívala na Tommyho a z ničeho nic začala rozrušeně koukat na jeho tělíčko. Mluvila na něj, stále opakovala jeho jméno, ale Tommy nijak nereagoval. Vzal jsem si ho k sobě, abych zkontroloval, jestli dýchá…. Utíkali jsme do domu, Ge hned všechno smetla ze stolu a začal jsem s resuscitací, Margaret okamžitě zavolala záchranku. Oba jsme se několikrát prostřídali. Georgiana seděla u stolu a dívala se na Tommyho s prosebným výrazem, ať pokračuju, Margaret ji začala utěšovat, ale Ge to nechtěla vzdát. Sama se ještě pokusila ho resuscitovat, a když se na něj podívala, jak bezvládně ležel na stole, propukla v pláč. Než přijela sanita, bylo pozdě.“
Max ho odvedl na lékařský pokoj, kde na něj čekala Georga. Michael se na ni podíval se slzami v očích.
„Prosím… Řekni, že to není pravda. Prosím…“
Zoufale se na ni díval, ale když Ge sklonila hlavu, aby neviděl její slzy, ukončila tím veškerou naději, kterou v sobě doteď držel. Rozplakal se mnohem víc než na chodbě, už to vypadalo, že se zhroutí. Ge k němu přiběhla těsně před tím, než se mu podlomily nohy, objala ho a snažila se ho udržet, ale Michael neměl sílu stát na vlastních nohách. Opatrně ho posadila na zem a jen ho objímala a hladila. V takovou chvíli, nebylo nic, co by k tomu mohla říct. Měl skloněnou hlavu, cítila, jak se jeho slzy vpíjely do jejího svetru.
Do pokoje vstoupil nějaký cizí doktor se slovy: „Slečno Starlight, před budovou se začínají sjíždět novináři, měli byste odjet, dokud je čas.“
Ge odvrátila tvář od Michaela a ostrým hlasem na něj spustila. „Běžte pryč!“
Doktor se zalekl jejího nenávistného pohledu a hned za sebou zavřel dveře. Michael ani hlavu nezvedl, když doktor odešel, jen zůstal v Georgiiném objetí. To ona teď byla jeho obranou před světem, nechtěl s nikým mluvit ani nikoho vidět. Jediné co, teď chtěl, bylo zůstat v objetí, které mu Ge neustále poskytovala. Hladila ho po vlasech, s citem ho kolíbala ve snaze jej uklidnit.
„Musíme jít.“ Zašeptala.
Michael: „Ne.“ Plakal. „Bez něj ne.“
Ge: „Už nemáme moc času. Doktoři chtějí udělat vyšetření.“
Michael: „Prosím.“ Objal ji ještě pevněji. „Nemůžu odejít.“
Ge se na něj podívala, zvedla jeho tvář a pohlédla mu do očí. Jako by z nich vyprchala jiskra.
„Pojď, půjdeme se rozloučit.“
Vstala, vzala ho za ruce a počkala, až se i Michael postavil. Naposledy ho objala a potom už sama odešla. Když ji následoval do ordinace, zůstal stát ve dveřích a jen sledoval, jak se Ge loučí s jejich synkem. Vzala ho do náruče a políbila ho na čelíčko. Trvalo to jen chvíli, ještě párkrát si ho pochovala v náručí a potom ho položila na pult. Michael věděl, že je řada na něm, ale když viděl, jak ho Ge obešla ve dveřích, cítil, že každou chvíli začne plakat.
Přišel ke svému synovi, objal ho, políbil a dal mu poslední sbohem. Skoro mu zkameněly ruce, nechtěl se ho vzdát, nemohl ho opustit. Bylo to pro něj, jako by mu proti jeho vůli brali srdce z těla. Všiml si, že se na něj dívala zdravotní sestra. Položil ho na pult se slzami v očích, odkud si hned vzala sestřička, překryla ho přikrývkou a odnesla ho. Tohle bylo naposled, kdy viděl svého syna.
Vyšel z ordinace se skloněnou hlavou, zničený a bez chuti žít dál, když přišel o to, co nejvíc na světě chtěl. Jedinou útěchou byla pro ně Ge, která na něj čekala na chodbě. Přišla k němu, vzala ho za ruku a odváděla ho pryč z chodby. Potom se jich ujali Bill Bray s Waynem a odvedli je zadním východem na parkoviště pro personál, odkud odjeli do Neverlandu.
--------------------------------------------------------
Všechno bylo tak, jak říkal Max. Smetené časopisy, ubrus na zemi a rozbitá váza. Ge našla Pam na schodech a beze slov potvrdila smutnou zprávu. Objala ji a požádala, aby hned odešla. Věděla, že ani pro ni, ani pro Michaela by nebylo dobré, kdyby o tom mluvili.
Odešla do svého pokoje, kde se zavřela. Michael si myslel, že bude lepší, když bude s ní. V takové chvíli by člověk nikdy neměl být sám.
„Ge?“
Promluvil do tmy, když otevřel dveře od jejího pokoje. Rozsvítil světla a srdce se mu skroutilo, jakmile uviděl svou lásku, jak sedí za postelí, opřená o zeď plakala do dlaní. Jen co se rozsvítilo, hned se podívala do dveří, kde stál Michael. Se soucitným výrazem šel k ní a chtěl ji obejmout, ale udělala, něco, co vůbec nečekal.
„Pojď sem.“ Šel k ní.
Ge: „Ne, nepřibližuj se ke mně.“
Vstala a ustoupila dozadu, bránila se před ním.
Michael: „Jen si poplač. To nic.“ Uklidňoval ji a vzal ji za ruce.
Ge: „Nesahej na mě!“
Silou ho od sebe odstrčila a utekla pryč. Byl v šoku. Na místo útěchy ho od sebe odstrčila, jako někoho, kdo by jí ublížil. Psychicky to neustála, nechtěla si ho k sobě pustit. Michael se za ní ohlédl a následoval ji. Utíkala po schodech dolů, přes obývák rovnou ven. Tady už zaváněl náznak něčeho nebezpečného. Velmi rychle se ztratila ve tmě a Michael neměl ani tušení, kde by mohla být. Nasedl do auta a instinktivně se rozjel ke stájím. Auto zaparkoval za stodolou, aby o něm nevěděla.
Čekal a jeho domnění se naplnilo. Ge přišla do stájí a začal si sedlat Shadowa. Byla vysílená a uplakaná. Když už měla vše hotové, vyšvihla se do sedla a rozjela se do tmy Neverlandských lesů. Michael si blesku rychle vystrojil svého grošáka Bailyho a vydal se za ní. Čím déle jel, tím víc se začínal bát té tmy. Jak by mohl v takových podmínkách uvidět černého koně?
Avšak Baily ho cítil, nebyli daleko, ale co Michaela překvapilo, bylo to, že jejich cesta směřovala víc a víc do kopců. Jeden z nich měl useknutý vrch, kde byla přistávací plocha pro helikoptéry a ten druhý byl neporušený, a přesně na ten jeli. Na kopci už taková tma nebyla jako dole u domu. Spíš šero, což Michaelovi a Bailymu pomohlo líp vidět na cestu. Když v lese asi tři sta metrů před nimi uslyšeli nezkrotného Andaluského hřebce, okamžitě Michael pobídl svého grošáka vpřed. Nacházeli se na velkém vrcholu, potichu projížděli mezi stromy, když na mýtině před srázem uviděl černého hřebce, jak se pásl.
Michael seskočil z hřbetu Bailyho a šel blíž. A právě když se Shadow trochu pohnul, uviděl za ním Georgianu, jak stála na okraji srázu. Srdce mu bilo na poplach, bylo mu jasné, co chce udělat. Dělil ji jediný krok, aby spadla dolů. Co nejtišeji přicházel blíž, slyšel její pláč. Bylo sice šero a rozpoznal, že se její tělo chvělo. Pod sebou neměla nic jiného než velké kameny a víc jak sto metrů hlukoký sráz.
Pomalu zvedla pravou nohu a nahnula se dolů, čímž se její tělo velmi rychle naklonilo dopředu. Zavřela oči a cítila, jak její vlasy přepadávaly přes ramena.
2024 ©