116.díl - Breathe ...

„Vážně mi sluší?“

 Seděla nahá na Michaelovém klíně a divoce se oháněla se svou hřívou.

„No a jak.“ Usmál se Michael.

Ge: „Ještě pořád jsi v pozoru a to už jsi dávno dosáhl svého.“

 Přejela mu dlaní po břiše, při čemž se zachvěl.

Michael: „Čím to asi bude?“ Usmál se.

 Georgiana se k němu sklonila s vášnivým polibkem a dravě se mu podívala do očí. Stačilo pár pohybů a měla ho opět ve svém lůně.

„Mmmmm…“ Slastně přivřela oči. „Dáme si malý přídavek?“

Michael: „Klidně.“ Řekl s úsměvem.

 Převalil ji na záda a opět spojil své a její tělo. Prohnul se v zádech jako šelma a opět do ní vnikl, jenže… Odezva už tak sladká nebyla. Ge měla lehce nadzvednutou hlavu a zhluboka dýchala, v očích měla nejistotu a těkala s nimi po pokoji. Cítila ten zvláštní pocit na hrudi.

„Děje se něco?“  Díval se na ni Michael se starostmi.

Ge si položila hlavu na polštář a pohladila ho po ruce. „To nic.“

Michael: „Opravdu?“ Ujišťoval se.

Ge: „Jo.“

 Hned se naladila zpátky, přitáhla si ho za krk k sobě níž a začala se s ním líbat, při čemž Michael pomalu začal s dalším přídavkem. I když už ne tak divokým, trochu ho to znejistilo. Ale Ge ho stále pobízela, nenechala se tím rozhodit.

 Vnikal do ní, jejich vlhká těla se o sebe třela, líbal ji na krku a svou hrudí se třel o její prsa. Ge ho objímala kolem krku a slastně vydechovala a do toho tiše sténala. Jak to bylo nádherné, nikam už nespěchal a právě pro to, aby každý pohyb byl co nejvíce eroticky dráždivý. Měla zavřené oči a vnímala, jak se pod Michaelovými pohyby pohupovala, stejně tak jako on sám.

----------------------------------------- 

 Po krásném milování se přesunuli zpět do Michaelovy ložnice, kde během tulení sladce usnuli.

 Michael spal po dlouhé době tvrdým spánkem, což se mu málokdy povedlo. Ale kdyby u něj Ge neležela tak blízko, možná by si ani nevšiml že…

 Náhle ucítil cuknutí matrace. To ho už trochu upozornilo, ale zatím se držel v polospánku. Po chvilce se matrace lehce prohnula, když se Ge otočila na druhý bok a pusou nahlas vydechla a znovu se nadechla. To už Michael otevřel oči. Otočil se k ní čelem a opřel se o loket, aby na ni lépe viděl. Nějakou tu chvíli ležela v klidu a pak se z ničeho nic si schoulila do klubíčka a jemným stenem, ale spíš bolestným, avšak jemným…

 Rozsvítil lampičku na nočním stolku a dál ji sledoval, nijak se mu to nezdálo. Ge s sebou opět jemně cukla a z boku se převalila na záda. Teď už viděl, že celou tu dobu měla zatnutou pravou pěst a krátce dýchala, hruď se jí mírně zvedala v tempu, jak dýchala a pak… Jako by ji někdo dal pěstí do hrudi. Michael se lehl, protože tohle nebylo možné! Hrudník se jí jakoby prohloubil, naprosto, jako kdyby se z něj dostal veškerý vzduch. Ge bolestně zaúpěla a otevřela oči, ve kterých měla slzy. Lapala po dechu, s bolestí se jemně nahnula na bok a začala se dusit.

 Michael ji hned popadl i přes stále trvající šok a pokusil se ji posadit tak, aby při tom moc netrpěla. Musel se z toho rychle vzpamatovat.

„Ge, podívej se na mě, to je dobrý, jen se nadechni, to bude dobrý.“ Mluvil k ní roztřeseným hlasem.

V rychlosti si za ni klekl, vzal ji za ramena a naklonil ji víc dopředu. Ge zavřela oči, otevřela pusu a po kouskách se zhluboka nadechla a potom začala brečet.

„Ne, Ge, neplač, pořádně se nadechni.“ Naklonil se k ní Michael ve snaze uklidnit ji.

 Ge byla z toho v šoku víc než on sám, i když se jí nestalo poprvé. Věděla, že pláčem si toho vzduchu moc nenačerpá spíš naopak, ale nemohla se z toho vzpamatovat.

Michael: „To nic.“ Začal ji objímat. „Už je to dobré.“

 Ge ho taky objímala a často se zalykala, což pro ni nebylo nijak dobré. Musela se upokojit, což se jí povedlo po nějaký třech minutách, kdy ji Michael objímal a hladil po zádech.

 Neustále vnímal její dýchání, když ji objímal. Nemohl uvěřit tomu, co před pár okamžiky viděl, byl vyděšený. Když si uvědomil, že se to může stát kdykoliv a když bude o samotě… Trpce zavřel oči a ještě pevněji ji objal, což Ge ubezpečilo o jeho obranných citech, držel ji u sebe tak, aby ji ochránil před další bolestí.

 Z hrůzných přestav  na to, co se mohlo stát, ho vytrhl malý pohyb v postýlce. Natalie se ospale posadila a podívala na ně, jak se zoufale objímali při světle z lampičky na nočním stolku.

„Mami?“

 Zažvatlala tiše Natalie a dívala na Ge, jak v Michaelovém objetí ronila slzy a vyčerpaně opírala hlavu o jeho rameno.

Michael: „To nic, Natalie…“ Promluvil něžně. „Už je to dobré.“ Usmál se na dceru konejšivě.

Ge: „Chci ji k sobě.“ Řekla zoufale.

Michael se od Ge mírně odtáhl a koukl na ni. „Určitě?“

Ge: „Jo.“  Ukápla jí slza.

 Michael tedy vstal z postele, přišel k dětské postýlce, opatrně zvedl Natalie do náruče a odnesl ji k Ge do postele. Georgiana si lehla, tak, aby neměla moc shrbená záda a tím pádem prohnutý hrudník a Michael vedle ní položil jejich dcerku. Ge ji políbila na čelíčko a Michael si za nimi lehl. Malá se přitulila k mamince a Ge ji přikryla peřinou.

„Co když se to vrátí?“ Zeptal se starostlivě.

Ge: „Ne.“ Řekla při pohledu na malou. „Když je se mnou, nic se nestane.“

Michael: „I tak radši budu v polospánku.“

Ge: „Dobře.“

 Michael se k ní naklonil a dlouze a oddaně Ge políbil na rty. Poté políbil Natalie na tvářičku a zhasl světlo.