111.díl - Reversal ...

Miláčci moji  pro dnešek to stačí 

Michael se jí dlouze zadíval do očí, to jak se na něj něžně dívala po tom, co jí udělal… Snad se mu jen zdála, nebo to tak doopravdy bylo? Začal ji hluboce líbat a pěkně nenasytně a Ge se o něj třela.

 Vysvlékl jí triko a začal ji líbat na hrudi, Ge se rukama opřela o stůl za sebou a zaklonila se a slastně vydechovala. Jak nádherný to byl pocit… Když si ji vzal násilím, přála si, aby to co nejdřív skončilo… Ale z lásky to bylo nejkrásnější, jak jen mohlo být.

 Vzal ji do náruče a odnesl ji, ale ne do pokoje, to bylo moc daleko. Odnesl ji do jiného pokoje v přízemí. Kopl do dveří, aby se zavřely a šel dál. Položil Ge na černé křídlo, což byl klavír, který vždycky pod Michaelovým vedením hrál ty nejkrásnější písně. Ale teď ne…

 Svlékl ji a zulíbal ji po celém těle. Georgiana se položila a nabídla mu tak své tělo v celé své kráse, její mysl byla naprosto neovladatelná, protože nemyslela na nic jiného, než na milování.

 Michael jí svou dlaní přejel od krku dolů mezi ňadry, po bříšku až do jejího klína, při čemž se slastně prohnula v zádech. Prsty ji tam dole dráždil, Ge se na něj dívala jako na svého krotitele a prožívala neukojitelnou slast, jednu za druhou.

 Když viděl, jak její tělo přímo podvědomě reagovalo na jeho doteky, nemohl se vynadívat. Přímo před sebou pozoroval svou ženu, jak se na klavíru svíjela v Evině rouše a sténala jako o život. Mlsně se olízl, vzal ji za boky a přitáhl si ji blíž. Stáhl si kalhoty a pomalu do ní vstoupil svým údem. Ge si dráždivě přejela po prsou až ke stehnům a nemohla se dočkat, až v ní Michael opět rozpálí ten oheň vášně.

 Bral si ji tak, jak se jí to líbilo. Usmívala se dravě a sténala tak sladce. Michael ji líbal s nezkrotnými rty a netrvalo to moc dlouho, dovedl ji ke krásnému a velmi silnému orgasmu, až se divil, že to ten klavír udržel.

Ge se opřela o lokty a koukla na něj s červenými tvářemi, usmála se sladce, přitáhla si ho k sobě a dlouze ho políbila na jeho horké rty.

„Ještě nemám dost.“ Zašeptala udýchaně s provokativním výrazem v očích.

Michael: „Já taky ne…“ Usmál se a znovu se zmocnil jejích rtů.

-------------------------------------------

 Ráno Michaela probudil nějaký rozruch dole v hale. Bylo kolem osmé ráno a ani se mu nechtělo vstávat, když vedle něj spala jeho bohyně.

„Musím jí něco říct.“

 Tenhle hlas poznal. Vstal opatrně s postele, rychle se oblékl a šel dolů.

 Právě v hale bránila Cora Foxovi, aby šel dál, a přesto se nedal odbít.

„Co tu chceš?“ Ozval se neústupně Michael scházejíc ze schodů.

James: „Potřebuju mluvit s Georgianou.“

Michael: „Tak jí pošli dopis, ale nepustím tě k ní. A teď odejdi.“

James: „Našel jsem specialisty na kardiologii, pomůžou jí.“

Michael: „Já tě k ní nepustím.“ Řekl posměšně.

James: „Ne, já ji musím vidět.“ Zdůraznil.

 Michael se jen bokem zasmál a ve vteřině mu dal ránu pěstí tak tvrdou, že padl na podlahu. Cora se lekla a odešla ven.

„Čemu jsi nerozuměl?“ Zeptal se klidně. „Ty se už k Georgianě nepřiblížíš.“

James se naštvaně zvedal z podlahy a držel se na lícní kost, kde obdržel ránu.

„Ty se chceš rvát?“

Michael: „Chtěl jsem tě zabít jen, co jsem tě uviděl v jejím apartmánu.“ Pověděl upřímně.

James: „Tak proč jsi to neudělal?“ Usmál se.

Michael: „Nechtěl jsem Ge znepokojit.“

James: „Ona by mě bránila. Nedovolila by ti to.“ Vysmál se mu do očí.

„Co se děje?“

 Ozval se ze schodů její hlas. Oba se na ni podívali jako na anděla v bílých šatech s jemně růžovými tvářemi. Vypadala tak nevinně.

Michael: „Ge, jdi zpátky do pokoje.“  Podíval se na ni jako by nic.

 V tu chvíli jí došlo, o co jim jde. Stáhl se jí žaludek.

James: „Neboj, Ge, jen to tady dořešíme. O nic nejde.“ Zamachroval.

Ge: „Proč jsi tady?“ Ptala se zmateně.

James: „Já jsem…“

„Ge, jdi zpátky do ložnice, ano?“ Přerušil ho Michael.

 Nemohla nic dělat, dřív či později by k tomu stejně došlo, ale samotná představa ji děsila. Pomalu se otočila a šla po chodbě zpět, a jen co zašla za roh, uslyšela zvuky, jako když pěst udeří do těla. Začali se rvát a Ge to slyšela moc dobře. Rozbrečela se a utekla do Michaelovi ložnice. Bouchla dveřmi, opřela se o ně a už taky slyšela ránu a rozbíjející se porcelán.

 Srdce jí bilo rychle, že by ani za minutu nebyla schopná napočítat údery. Bylo jí zle, měla strach. Odběhla do koupelny a začala se krčit nad mísou, ale neměla co zvracet. Nervy jí pracovaly o sto šest. Náhle uslyšela ostrý štěkot psa.

„Esperanza!“

 Poznala hned ostrého Dobrmana, a když se vrátila na chodbu, zůstala stát před dveřmi, protože ještě stále slyšela, jak ti dva rvali.

 Dlaní si zakrývala pusu, brečela. Tohle přece vůbec nechtěla.

Prásk!

 Přes celý dům se ozvala rána dveřmi a krátce na to vyšel Michael schody a utíral si krev na rozraženém rtu.

„O Bože!“ Zhrozila se a přiběhla k němu.

Michael: „Nech mě, Ge.“ 

 Vzal ji za pas a jemně ji odstrčil na bok. Momentálně nestál o nějaké lítostivé pohledy z jejích smutných očí.

 Rozběhla se dolů a jako laňka přeskákala střepy všude po zemi a vyběhla ven. Těsně před tím, než Fox nastoupil do přistavěného auta.

„Foxi!“ Zavolala a doběhla ho. „Proč jsi tady?“

James: „Našel jsem doktory, kteří ti můžou pomoct. Operace je komplikovaná, a jindy bys na ni musela čekat i roky, ale teď se můžeš zbavit bolesti bez čekání…“

Ge: „Jel jsi sem, jenom kvůli tomu?“ Ptala se nevěřícně.

James: „Chtěl jsem ti to říct do očí. Nechci, abys znovu zažila to, co v tu noc… Ale musela bys do Londýna, jinak to nejde.“

Ge: „Seber se a odjeď. Kdybych šla na operaci, nemusela bych to zvládnout.“

James: „Takže budeš čekat až Michael odjede na turné a ty v bolestech umřeš, protože vedle tebe nikdo nebude? Vzpamatuj se!“ Zatřásl s ní.

Ge: „Odjeď.“ Odstrčila ho od sebe.

 Měl pravdu, co když takový stav přijde znovu a nikdo u ní nebude? Lekla se toho. Otočila se zpátky a vrátila se do domu se slzami na krajíčku. Oba dva se porvali až na krev, ale ten pravý a nejbolestnější problém v sobě nosila jen a jen Georgiana…